Inventarizace a dokumentace krasových jevů lomu Čížovec

Ondřej Jäger, Zdeněk Matějka, Michal Novák, Petr Novák

(Český kras 18; str.21—23; Beroun 1993)

 

 

Lom Čížovec je na jv. okraji obce Trněný Újezd za nízkým zalesněným hřbítkem. Celé jeho území patří ke 27. krasové skupině. Byly zde těženy koněpruské a slivenecké vápence k metalurgickým účelům. Těžba byla zahájena v roce 1887 a ukončena před II.světovou válkou (Vachtl 1949). Po dolování zde zbyl úzký lom sv.-jz. směru dlouhý 200 m, široký 25—30 m a hluboký 35 m. Těžbou bylo odkryto několik krasových dutin, jejichž zbytky se uchovaly do dnešní doby. Tyto krasové jevy byly zdokumentovány v roce 1983. Výsledné mapové podklady se však později ztratily. Ztráta je o to bolestnější, že v pozdějších letech zasáhl do horní části jižní lomové stěny nový lom. Touto činností došlo k zasucení jeskynních vchodů ležících u paty této stěny. Vzhledem k dalšímu postupu těžby jsme uznali za nutné provést novou dokumentaci, kterou zde předkládáme. Lokalizace jednotlivých krasových jevů je na obr.1. Plány jeskyní jsou na obrázcích 2 až 4.

 

 

Propast u Trněného Újezda – 2701. Popis a plán jeskyně je v článku Kukla (1952). Ústí propasti leželo při vrcholu zalesněného hřbítku severně od okraje lomu Čížovec ve výšce 390 m n.m. a dosahovalo rozměrů 12×12 m. Propast vznikla propadnutím výplně geologických varhan do uměle raženého tunelu. Samotná prostora vznikla rozšířením pukliny se sklonem 72/75. Propast hluboká 31 m byla zaměřena roku 1951 Kovaříkem, Kuklou a Mokrým.

(Poznámka MK: propast 27-001 neležela severně od okraje lomu Starý Čížovec, ale v nedalekém lomu Holý vrch.)

Jeskyně Vak – 2702. Jeskynní vchod o rozměrech 1,4×2 m leží v úrovni dna lomu ve výšce 378 m n.m. Jeskyně prudce klesá do hloubky −3 m. Dno je pokryto ostrohrannou sutí, která do dutiny napadala během těžby v lomu. V jeskyni je komín vysoký 4 m. Dutina vznikla rozšířením poruchy se směrem sklonu 221/85 (viz obr.2).

Jeskyně Sak – 2703. Jeskyni tvoří jedna pozvolna se svažující prostora. Vchod leží u vrcholu suťového kužele ve výšce 372 m n.m. Jeskyně probíhá souhlasně s vrstevnatostí. Ze stropu prostory vystupují odolnější vrstvy vápenců. Dno je pokryto drobnou ostrohrannou sutí (viz obr.2).

Jeskyně mláďat – 2704. Vchod 1×2 m leží na malém předskalí ve výšce 372 m n.m. Jeskyně je vytvořena na poruše 2/85. Vstupní prostora klesá přes 2,8 m vysoký stupeň do hloubky −4,5 m od vchodu. Na konci této prostory je komín, který se v 6 m neprůlezně zužuje. Dno vstupní prostory je pokryto balvanitou a kamenitou sutí. V zadní části je z prostory úzký průlez do malého dómku. Do této vzdálenosti již nezasahuje ostrohranná suť od vchodu a dno tvoří laminované prachovitojílové sedimenty (viz obr.2).

Jeskyně Otevřená – 2705. Jeskyně je z větší části otevřena lomovou stěnou. Její vchod začínající u dna lomu leží ve výšce 376 m n.m. Jedná se o komínovitou prostoru s denivelací 8,2 m. Dno ležící 1,5 m pode dnem lomu vyplňují jíly (viz obr.3).

Jeskyně Novoroční – 2706. Poměrně malý jeskynní vchod se nachází ve výšce 385 m n.m. t.j. cca 4 m nade dnem lomu. Jeskyni tvoří dutiny dvou výškových úrovní navzájem spojené 2,5 m vysokým stupněm. Spodní část tvoří obdélníková prostora o ploše 6×2 m. Jílovitokamenité dno prostory se svažuje směrem k SZ, kde je prostora neprůlezně uzavřena. Vrchní úroveň je tvořena nízkou, protáhlou vstupní prostorou, jejíž dno je pokryto jílem (viz obr.3).

Jeskyně Kostnice – 2707. Jeskyně má horizontální průběh. Její oba vchody leží ve výšce 380 m n.m. na úzkém předskalí. Je tvořena úzkou chodbičkou, která na několika místech nese znaky meandru. Dno je pokryto jílem, pouze do vstupních částí zasahuje ostrohranná suť (viz obr.4).

Jeskyně U jezevce – 2708. Vchod do jeskyně o velikosti 1×0,5 m je na skalním stupni ve výšce 383 m n.m. Za vchodem je 2 m hluboký stupeň, kterým začíná vstupní prostora. Strop je rovný, téměř horizontální. Stěny jsou tvořeny převážně bloky. Dno je pokryto ostrohrannou sutí pouze v zadní části je cca 25 dm velká kupka čerstvých jezevčích exkrementů. Na konci této prostory byly z. i v. směrem vstupy do dalších prostor. O těchto prostorech jsme věděli z mapování v roce 1983. Dnes jsou oba tyto vstupy činností jezevce zúženy na minimum a není možno se do dalších prostor dostat. O značné krvelačnosti této šelmy svědčí pomalu se rozkládající zdechlina psa před vchodem do jeskyně. Tohoto nejlepšího přítele člověka jezevec nalákal do suti před jeskyní, kde mu zahradil cestu nazpět. Proto je současná mapa jeskyně tak malých rozměrů (viz obr.4).

 

Na jz. okraji lomu Čížovec jsou první etáží lomu Nový Čížovec odkryty výplně krasových kapes a geologických varhan (viz obr.1). Výplň je tvořena pestrobarevnými převážně rudými jíly. Místy se objevují i bílé kaolinem zbarvené šmouhy. Ve svrchní části jsou do těchto jílů zakleslé ostrohranné bloky hrubozrnných pískovců s polohami gravelitů a jemnozrnných slepenců. Z této výplně vystupují relikty skal kuželového tvaru. Stěny těchto kuželů jsou oblé s navětraným povrchem. Jedná se o stejný typ krasových jevů jako v lomu Na stydlých vodách u Bubovic. Vrcholy kuželů leží v nadmořské výšce 401 m n.m. a jejich paty leží ve výšce cca 389 m n.m.

 

 


Literatura: