Vektorizace map

Jakub Kerhat, ZO 1-05 Geospeleos

 

Zpracování mapy pomocí počítače je v dnešní době nevyhnutelné. Tento příspěvek nabízí jedno z možných řešení, tak jak jsem ho použil v případě zpracování mapy jeskyně Arnoldka.

Práce probíhala v těchto základních krocích:

1. Skenování podkladů.
2. Sesouhlasení naskenovaných obrázků do JTSK.
3. Vektorizace.

 

1) Skenování podkladů

Jako podklad slouží jednotlivé mapky kreslené přímo v jeskyni na papír, na kterém je předem vynesen polygon. V případě Arnoldky kreslil tyto mapky Michal Kolčava za vydatné pomoci dvou asistentů s vlascem a pásmem. Tyto „malůvky“ byly překresleny na jednotlivé listy zhruba odpovídající jednotlivým mapovacím akcím.

Naskenováním těchto podkladů vzniknou prvotní rastrové obrázky (bitmapy), které se však nehodí pro vektorizaci, neboť jsou v nedefinovaném souřadnicovém systému (nepřesné položení papíru na skener atd.).

 

2) Sesouhlasení naskenovaných obrázků do JTSK

Tento krok je důležitý proto, aby bylo možné jednotlivé bitmapy při vektorizaci přikládat k sobě tak, aby kresba navazovala, tvořila jednolitý obrázek a „seděla“ na polygonu a souřadnicovém systému JTSK (použitém při tvorbě polygonu).

Proto se jednotlivé bitmapy musejí přepočítat pomocí lineární rovinné transformace tak, aby vznikly nové bitmapy, které jsou rovnoběžné se souřadnicovým systémem JTSK, u kterých platí co pixel to 1 mm v X i Y (podle požadovaného měřítka mapy), a pro které je známa hodnota posunutí vůči počátku souřadnicového systému. Transformace se provádí zadáním tří známých bodů v bitmapě a k nim odpovídajících tří bodů v JTSK.

Tento přepočet provádím pomocí jednoduchého programu TRANSFORMACE, který je tímto k dispozici Vám všem, kdož o něj máte zájem.

 

V programu je třeba zadat:

• Výchozí bitmapu.
• Jméno nové (transformované) bitmapy.
• Polygonový soubor (nepovinné) ve výstupním formátu programu BARBORA (autor David Kaifoš).
• Tři sesouhlasovací body kliknutím do obrázku.
• Tři souřadnice JTSK z klávesnice nebo polygonu.
• Ořezovou plochu v JTSK.
• Počet pixelů na 1 m.

 

3) Vektorizace

Osobně používám pro vektorizaci program CorelDraw, ale stejně dobře by se daly použít i jiné CAD programy jako AutoCad, MicroStation nebo Nemetchek. Po špatných zkušenostech s automatickým vektorizováním pomocí CorelTrace zásadně vektorizuji ručně, neboť opravovat nesmyslné tvary vyrobené počítačem zabere více času, než kreslit ručně nové.

Nejprve si vytvořím základní souřadnicovou síť, potom do spodní vrstvy importuji bitmapu, které nastavím rozměry (v mm) podle pixelových rozměrů. Podle souřadnicové sítě posunu bitmapu na správné souřadnice a nic mi nebrání začít s titěrnou prací obkreslování podkladu pomocí vektorových křivek a čar.

Hodně štěstí.

L.P. 2003.