Podtraťová propast – Český kras (part I)

Jiří Horský

(MS; 2 strany; Archiv ZO 1-05 Geospeleos; Kladno 1985)

 

 

„Uzoučké zrcadélko hladiny křišťálově průzračné vody sevřené mohutnými vápencovými bloky se ve světle reflektorů rozblikalo oslňujícími odlesky vlnek. Prostora se naplnila charakteristickým zvukem vzduchu vydechovaného z potápěčského přístroje. Nad vodou se zdvihla jemná pára a pak už bylo slyšet jen to, jak se bubliny vzduchu derou na hladinu stále z větší a větší hloubky. Světlo potápěče, nejdřív prudké a oslnivé, se postupně změnilo na vzdálený ohýnek, probleskující podzemními vodami až zmizelo docela.“

Takto začínají své články dva redaktoři, kteří se spolu s námi vydali k nejhlubšímu krasovému jezeru v Čechách. Nechme je však vyprávět dál.

„Najednou se však kolem nás rozechvěla skála. Stále sílící rytmické dunění připomíná zemětřesení. Ale kdepak, jen desítky metrů nad námi projíždí noční vlak do Berouna. Proto tato jeskyně, skrytá v masívu vápencových skal údolí řeky Berounky nedaleko obce Srbsko, získala název Podtraťová. Spolu s členy speleopotápěčské skupiny ZO 1-05 Geospeleos jsme v Chráněné krajinné oblasti Český kras zahrnující 130 čtverečných kilometrů Karlštejnské vrchoviny a území podél dolních toků řek Berounky a Loděnice. Tvoří jej silurské a devonské vápence proslulé zkamenělinami trilobitů, živočichů a rostlin z období starších prvohor.“

Vchod do Podtraťové propasti leží ve skalní stěně 7,5 m nad železniční tratí, ve strmě vztyčených devonských vápencích. Vlastní jeskyni tvoří velká prostora otevřená šikmým komínem do skalní stěny. Nejvyšší části stropu jeskyně jsou otevřeny komíny, vyplněné štěrkopísky. V nejnižší části prostory se nepravidelně vyskytuje mělké jezírko. Puklinovitá prostora s hlavním jezerem (trvale zaplaveným) je 17 m dlouhá a 0,5—1,6 m široká. V hloubce 4—8 m se rozšiřuje a tvoří strmý dóm v průměru 2,5 m široký. Puklina má směr ZJZ až VSV. Směrem k západu směřuje k nejspodnější části nedaleké Tomáškovy propasti (−42 m). V této části je 3 m pod hladinou otevřené pokračování k Tomáškově propasti, ale neprůlezné. V těchto místech je maximální hloubka 10 m. Směrem východním dno strmě klesá (se sklonem asi 50°) až do hloubky 20 m. Zde dno protíná puklina ve směru S—J. V jižním směru tato puklina stoupá pod suchou část dómovité prostory, kde v −15 m končí neprůlezným závalem. Severním směrem je tato puklina rozevřena v délce 6 m a pokračuje do hloubky. Sklon hlavní pukliny je 70° k S, úklon příčné pukliny je rovněž 70°. Ta se do hloubky zužuje. Opakovaným měřením a nakonec i sestupem byla dosažena hloubka 57 m a další pokračování není ověřené (lano vyvázáno do −60 m).

Podrobné mapování nejhlubšího krasového jezera v Čechách je prováděno nepřetržitě již 5 let a nadále pokračuje. Svědčí to o extrémně těžkých podmínkách pro jeskynní potápěče. Silně zajílované stěny omývané vzduchovými bublinami uvolňují kal, který strhává další a takto vzniklý „mrak“ svojí rychlostí předbíhá i potápěče. Takže v hloubce kolem 30 m je již velice málo času na rozhlížení. Okamžitá nulová viditelnost ztěžuje orientaci a pohyb v propasti. Též puklinovité prostory znesnadňují postup potápěčů. Práce v Podtraťové propasti si vždy vyžadují dobré technické zabezpečení a velmi rychlý postup práce pod vodou. Pro zahájení průzkumu pod vodou bylo důležité vybudování lávek těsně u hladiny jezera. Od ní je vyvázána vodící šňůra až do hloubky 60 m (na konci je těžké závaží).

Podtraťová propast se stala zajímavou v poslední době ještě z jednoho důvodu. Odvážným průnikem do komínu ve svrchních partiích propasti bylo objeveno několik těsných prostor, které jsou dále vyplněny štěrkopísky. Krátce po zahájení prolongace této části byla objevena horizontální chodba, také zasypaná štěrkopísky. Ty se uvolnily z komínů směřujících k povrchu. K němu je od hladiny jezera výškový rozdíl kolem 60 m. Propojením celého systému by vznikla propast s hloubkou kolem 120 m, pokud dno neleží ještě níže. Tím by Podtraťovka získala primát nejhlubší propasti v Čechách (Arnoldka −113 m).

 


Literatura:

Zpracoval: Jiří Horský

ZO 1-05 Geospeleos.

Plán zhotovil: Jeroným Zapletal

ZO 1-05 Geospeleos.