Skupina 27 – soupis jeskyní

Ústí propasti údajně leželo v nadmořské výšce 390 m n.m. a dosahovalo rozměrů 12×12 m. Problematická je však jeho správná lokalizace. Dnes již méně pravděpodobná varianta hovoří o místě při vrcholu zalesněného hřbítku severně od okraje lomu Starý Čížovec. Jako správnější se zdá poznatek Martina Přibila, který podle dobových plánů umísťuje propast zhruba do středu dnešního lomu Holý vrch (Y=758 423; X=1054 466) a nachází též její lomařský název „Kostel“.

Propast vznikla propadnutím výplně geologických varhan do uměle raženého tunelu. Samotná prostora vznikla rozšířením pukliny se sklonem 72/75. Propast hluboká 31 m byla zaměřena roku 1951 Kovaříkem, Kuklou a Mokrým. Odtěžena.

Jeskynní vchod o rozměrech 1,4×2 m leží v úrovni dna lomu ve výšce 378 m n.m. Jeskyně prudce klesá do hloubky −3 m. Dno je pokryto ostrohrannou sutí, která do dutiny napadala během těžby v lomu. V jeskyni je komín vysoký 4 m. Dutina vznikla rozšířením poruchy se směrem sklonu 221/85.

Jižním směrem naproti Vaku: na protější stěně lomu zhruba v polovině výšky (ve výstupním svahu) se nalézá výklenek s výrazně zkrasovělým stropem a malým komínkem.

27-003

Jeskyni tvoří jedna pozvolna se svažující prostora. Vchod leží u vrcholu suťového kužele ve výšce 372 m n.m. Jeskyně probíhá souhlasně s vrstevnatostí. Ze stropu prostory vystupují odolnější vrstvy vápenců. Dno je pokryto drobnou ostrohrannou sutí.

Vchod 1×2 m leží na malém předskalí ve výšce 372 m n.m. Jeskyně je vytvořena na poruše 2/85. Vstupní prostora klesá přes 2,8 m vysoký stupeň do hloubky −4,5 m od vchodu. Na konci této prostory je komín, který se v 6 m neprůlezně zužuje. Dno vstupní prostory je pokryto balvanitou a kamenitou sutí. V zadní části je z prostory úzký průlez do malého dómku. Do této vzdálenosti již nezasahuje ostrohranná suť od vchodu a dno tvoří laminované prachovitojílové sedimenty.

Jeskyně je z větší části otevřena lomovou stěnou. Její vchod začínající u dna lomu leží ve výšce 376 m n.m. Jedná se o komínovitou prostoru s denivelací 8,2 m. Dno ležící 1,5 m pode dnem lomu vyplňují jíly.

3 m vpravo (SV směrem) od Otevřené se nalézá další drobné zkrasovění v puklině mající dokonce dva spojené otvory.

Poměrně malý jeskynní vchod se nachází ve výšce 385 m n.m. tj. cca 4 m nade dnem lomu. Jeskyni tvoří dutiny dvou výškových úrovní navzájem spojené 2,5 m vysokým stupněm. Spodní část tvoří obdélníková prostora o ploše 6×2 m. Jílovitokamenité dno prostory se svažuje směrem k SZ, kde je prostora neprůlezně uzavřena. Vrchní úroveň je tvořena nízkou, protáhlou vstupní prostorou, jejíž dno je pokryto jílem.

Mezi Novoroční a Kostnicí (11 m od Novoroční) se u paty stěny nachází tato prudce se svažující a rychle se zužující chodbička dlouhá asi 1,5 m se dnem pokrytým sedimenty.

Jeskyně má horizontální průběh. Její oba vchody leží ve výšce 380 m n.m. na úzkém předskalí. Je tvořena úzkou chodbičkou, která na několika místech nese znaky meandru. Dno je pokryto jílem, pouze do vstupních částí zasahuje ostrohranná suť. Délka jeskyně činí 18 m.

Vchod do jeskyně o velikosti 1×0,5 m je na skalním stupni ve výšce 383 m n.m. Za vchodem je 2 m hluboký stupeň, kterým začíná vstupní prostora. Strop je rovný, téměř horizontální. Stěny jsou tvořeny převážně bloky. Dno je pokryto ostrohrannou sutí pouze v zadní části je cca 25 cm velká kupka čerstvých jezevčích exkrementů. Na konci této prostory byly z. i v. směrem vstupy do dalších prostor. O těchto prostorách jsme věděli z mapování v roce 1983. Dnes jsou oba tyto vstupy činností jezevce zúženy na minimum a není možno se do dalších prostor dostat. O značné krvelačnosti této šelmy svědčí pomalu se rozkládající zdechlina psa před vchodem do jeskyně. Tohoto nejlepšího přítele člověka jezevec nalákal do suti před jeskyní, kde mu zahradil cestu nazpět. Proto je současná mapa tak malých rozměrů.

10 metrů SV směrem vedle U Jezevce se na stejné úrovni lomové stěny nachází další dva otvory.

Jeskyně ležela v jižní stěně Záloženského lomu (trampským slovníkem: Nemoland či Arest) na Branžovech při vrcholu velkého suťového kužele zhruba proti dopravní štole. Za vchodem o rozměrech 3×0,7 m vedly vzhůru dva komíny o maximální výšce 3 m. Přítomnost šípků v sedimentech na konci komínů by mohla poukazovat na jejich případné propojení s povrchem či stěnou lomu těsně pod okrajem. S příchodem 21.století byla Věštírna postupující těžbou v Obecním lomu odlámána.

Leží v Malém lomu na Branžovech v severní stěně při vyústění vstupního zářezu asi 2 m nade dnem. Jde o drobnou dutinu 3×2×1,5 m se zahliněným pokračováním. V západní stěně, spíše svahu, téhož lomu je patrný zbytek další odtěžené dutiny.

Nachází se 6 m nade dnem horní etáže Cífkova lomu, který býval trampy označován jako lom Moskyt. Zhruba uprostřed severní lomové stěny je otevřena klesající chodbička rovnoběžná se stěnou lomu. Má průřez 1×1 m a délku 3 m. Postupně se zužuje a snižuje. Patrně je obydlena nějakým chlupatým čtyřnohým tvorem.

Ve štole v jihovýchodním koutě Záloženského lomu, asi 20 m od vchodu se nacházel úzký zahliněný komín výšky 1,5 m. Během postupující těžby v hlavním (Obecním) lomu do lomu Záloženského byla bývalá spojovací štola odtěžena, včetně komínu 27-012.

Objevena v říjnu 1997 po odstranění suti z odstřelu ve v. stěně lomu Branžovy. Svažitá chodba míří z rozrušené síňky k V, kde se po pěti metrech lomí k J k jádru hostimsko-holyňské synklinály. V zápětí je ukončena přiblížením sedimentů k jeskynnímu stropu na neprůlezný profil. Celková délka jeskyně je maximálně 15 metrů. Její vchod na přelomu tisíciletí zahrnut, nyní může ležet cca 1 m za kamenitým zásypem.

V únoru 1996 byla v jižní stěně činného lomu Branžovy u Loděnic objevena celkem rozsáhlá jeskyně dosahující délky cca 75 metrů. Sestává ze dvou ukloněných chodeb průměrného sklonu 25° a průměrného profilu 2×2 m, jdoucích nad sebou k JV. a v závěru spojených 12 m hlubokou propastí. Jeskyně je budována na průniku vrstevních ploch s příčnou tektonikou v řeporyjských a loděnických vápencích spodního devonu. Na nejnižším místě jsou v sedimentech stopy po tekoucí vodě, avšak prolongaci zde znemožnila absence prostoru pro deponii a zejména zastřelení vchodu a odlámání vstupní partie jeskyně v létě 1997.

Zahloubení lomu o další etáž v létě 2007 odkrylo jeskynní torzo zaplněné sutí. Zda se jedná o jeskyni Čtrnácti pomocníků, jejíž podstatná část by měla v masivu stále existovat, odhalí jedině odklizení suti, která zasahuje i pod hloubku 4 m, kam se podařilo proniknout. Jde o zatím nejvýznamnější jeskyni v lomovém pásmu Branžovy.

Jeskyně leží v lomové stěně proti 27-016 Šebestík asi 3 m pod okrajem. Jedná se o prostůrku o délce 2,5 m šířce 1,5 m a výšce 1 m, která je z větší části zaplněna sedimenty.

Jeskyně leží asi 6 m nad 27-004 Mláďat. Vchodová prostora je 80 cm vysoká a 2,5×1,5 m rozsáhlá. Z této prostory pokračuje chodba 3 m dlouhá, metr široká a 0,8 m vysoká, která se na konci roztrojuje do tří dalších chodbiček. Celková délka jeskyně je 24 m.

11 m na JZ od Šebestíku se asi 7 m nade dnem lomu nalézá okénko s římsou, ve které je výrazné zkrasovění zhruba 1,5 m hluboké, 0,5 m vysoké a 3 m dlouhé. Jedná se nejspíše o druhý vchod do Šebestíku, viz mapa.

Propad vznikl na jaře 1995. Má puklinový, na obou koncích se zužující tvar o rozměrech asi 2,5×1,5 m, hloubka 3 m. Nachází se přibližně ve středu lomové plochy druhé etáže. Na podzim 2006 byla zavezena. Nyní zhruba 2 m pod povrchem.

Nalezena Pavlem Špryňarem při botanické pochůzce dne 26.7.2011. Skládá se z prostůrky 2,5×3×0,9 m, z níž vybíhají dvě plazivky o délce zhruba 3 m. Vytvořena na vrstevní ploše.