Nový soupis krasových jevů skupiny 24 v Českém krasu

New Inventory of the Karst Phenomena of Group 24 in the Bohemian Karst

Michal Kolčava

(Český kras 30; str.4—44; Beroun 2004)

 

0. Abstract

This bulletin is a continuation of the older catalogue, supplementing it with results from the years 2002 and 2003 discovered by members of the Geospeleos group. The bulletin gives a complete list of underground karstic formations in area 24 of the Czech Karst and deals with their descriptions and geographical positions. Each item includes a note on the progress of the area's documentation. The largest caves are Arnoldka and Čeřinka (Palachova propast), located in the active quarry  Čeřinka. They are described only briefly here. Thirteen other caves in this quarry have been registered. Thirteen karstic formations are located in the natural terrain outside of the quarries. This bulletin is primarily focused on the zone of twenty abadoned quarries, collectively called Amerika. This zone is divided into western and eastern parts (AZ – Amerika West, AV – Amerika East) with 97 recorded objects. The most important caves of Amerika are Únorová propast, Amerika I, Amerika II and the Deštivá – Rozlomená – Propast s okny group. These are the only ones with corridor length of more than 100 meters with considerable elevation. These have potential for further exploration. All of Amerika's karstic formations are supplemented with map documentation.

Česká verze abstraktu:

Zpráva navazuje na starší soupisy, které doplňuje především o výsledky z let 2002 až 2003 získané členy skupiny Geospeleos. Zpráva podává kompletní výčet podzemních krasových jevů oblasti 24 v Českém krasu a zabývá se jejich popisem a geografickou pozicí. Jednotlivé položky jsou doplněny komentářem k vývoji dokumentace oblasti. Nejrozsáhlejšími jeskyněmi jsou Arnoldka a Čeřinka (Palachova propast) ležící v činném lomu Čeřinka, zde jsou popsané pouze v základních rysech. V tomto lomu bylo postupně zaregistrováno ještě dalších 13 jeskyní. Třináct krasových jevů se nachází také v přirozeném terénu mimo lomy. Podrobněji se zpráva věnuje lokalitám v pásmu dvaceti opuštěných lomů, zvaných souborně Amerika. Pásmo je děleno na západní a východní část (AZ, AV) a dohromady je tu evidováno 97 objektů. Nejvýznamnějšími jeskyněmi Amerik jsou Únorová propast, Amerika I, Amerika II a soubor Deštivá – Rozlomená – Propast s okny. Jedině tyto jmenované mají délku chodeb vyšší než 100 m při nezanedbatelné denivelaci. Tyto jeskyně mají zároveň perspektivu na další speleologické postupy. Všechny krasové jevy Amerik jsou doplněny mapovou dokumentací.

 

Mapové přílohy:
0: Celková situace a vysvětlivky 8b: Amerika I – profily 16: Jedenáctky a ok.Ústup.předělu
1: Radiácká štola za závalem Naděje 9: Kamensko – ostatní jevy 17: Trestanecký lom – První hlína
2: Rybízový lom 10: Pustý lom a Diabasová štola 18: Trestanecký lom – Gotická štola
3: Černý a Červený lom 11: Budňanský překop – střed 19a: Trestanecký lom – Kout 01
4: Budňanský překop – západ 12a: Budňanský překop – východ 19b: Trestanecký lom – Kout 02
5: Soví lom a Velikonoční štola 01 12b: Středověký systém – půdorys 20: Vodní tunel a Velká galerie
6: Soví lom a Velikonoční štola 02 13: Staré a Nové Dvanáctky 21: Velká galerie
7a: Amerika II – půdorys, profily 14: Gotická a Naftová štola 22: Severní překop
7b: Amerika II – profily 15a: Únorová propast – půdorys 23: Velká Amerika – západ
8a: Amerika I a okolí 15b: Únorová propast – profily 24: Velká Amerika – štoly

 

1. Úvod

Tato zpráva navazuje na starší soupisy jeskyní v oblasti 24 (cit.viz dále), které místy opravuje a hlavně je rozšiřuje o výsledky detailnějšího průzkumu krasových jevů lomového pásma Amerik prováděného intenzivně v letech 2002—2003 převážně členy ZO 1-05 Geospeleos. Zpráva se naopak příliš nezabývá geologickými aspekty a vůbec nepojednává o genezi jevů, to plně ponechává na starších dílech. Aby byl soupis kompletní, jsou zde stručně popsány i již uváděné jeskyně v údolí Bubovického potoka, doplněné o zpřesňující morfometrická data. Mimo tyto známé objekty bylo v nedávné době nalezeno nebo zaregistrováno dalších 8 lokalit s přirozenými vchody, jak v údolí, tak v okolních kopcích. Podobně je řešena situace i v další části oblasti – v lomu Čeřinka, kde od posledního Lysenkova soupisu „přibylo“ 11 nových objektů. Mapová příloha se však týká pouze pásma Amerik. Čeřinka a „jeskyně s přirozenými vchody“ můžou proto být tématem někdy do budoucna.

 

2. Stručná geografie

Krasová oblast 24 se nachází uvnitř pomyslného šestiúhelníku obcí Srbsko – Budňany – Mořina – Kozolupy – Bubovice – Hostím – Srbsko. Osou území je Bubovický potok, tekoucí od Bubovic poměrně sevřeným údolím do Srbska. Strmé svahy vystupují z údolí do kopcovitých celků Doutnáč, Boubová a U soudného dubu na pravém břehu a do protáhlých zalesněných hřbetů Čeřinka, Paní hora, Mokrý vrch, Velká hora, Dřínová hora a Skalka na břehu levém. K východu pak některé hřbety ústí do zvlněné plošiny Amerika. Skupina 24 zahrnovala zpočátku pouze povodí Bubovického potoka. Později byla rozšířena o těžebně související část Amerika východ, která již náleží k povodí Budňanského potoka (do té doby řazeno ke skupině 26). Naopak lomové pásmo Branžovy, je dnes celé součástí krasové oblasti 27. Pro pořádek zde uvádím hranice oblasti, která je vedena z Bubovic po silnici kolem letiště a Velké Ameriky k železničnímu přejezdu nad Mořinou, dále po vlečce do závodu Mořina, šikmo dolů strání na silnici v údolí Budňanského potoka až k Dubu 7 bratří, odtud po hranici NPR Karlštejn přes závěr Volfovy rokle a kolem Číhové po lesní cestě do místa V boroví nad obcí Srbsko. Ze Srbska pak po silnici přes sedlo mezi Boubovou a Chlumem, kde se hranice odbočuje na zeleně značenou cestu, které se drží na křižovatku silnic nad Hostímí, odtud po silnici zpět do Bubovic.

 

3. Úvodní poznámky k soupisu

Následující seznam krasových jevů je průběžně komentován poznámkami k vývoji dokumentace oblasti. Písmeno v závorkách za názvem krasového objektu určuje umístění do menších „podcelků“:

kde číslo za lomítkem je počet jeskyní v příslušném „podcelku“.

Nadmořské výšky byly většinou získány:

Rozměry prostor jsou pak udávány ve tvaru (délka × šířka × výška) a profily (šířka × výška). Kurzívou psané číslo v závorce vždy za poslední větou dané lokality, jest číslo mapové přílohy (týká se AV a AZ).

Dělící místo pásma Amerik na západ a východ je dle současného montánně-speleologického názoru v místech úpravárenského závodu, kde na prahu lomu Nové Dvanáctky je přerušen (a vždy byl) souvislý štolový tah. Pozor tedy na záměnu s historickými synonymy „Východ“ (dnes lom Velká Amerika) a „Západ“ (lom Trestanecký, neboli Mexiko), které jsou oba v této zprávě řazeny k podcelku Amerika východ.

 

4. Soupis jeskyní

První zmínky o zdejších podzemních krasových jevech jsou z „dílny“ Jaroslava Petrboka, známého nejen „vynálezem“ Českého krasu. Ve svých článcích a rukopisech popisuje první 4 jeskyně soupisu (Petrbok 1930, 35, 41a, 41b resp. 92), kde se zabývá zejména problematikou malakofauny a sedimenty. Zde také dochází k prvnímu dokumentačnímu chaosu, neboť dvojici jeskyní „Pod silnicí“ a „Pod skalou“ z blíže neznámých příčin prohazuje ve svých spisech názvy, tudíž jeskyně „Pod silnicí“ již není pod silnicí, narozdíl od jeskyně „Pod skalou“. Během let se názvy vžívají.

Ve 40.letech Vladimír Homola rozdělil Český kras na 22 skupin a jednotlivé jeskyně očísloval a opatřil prvními mapičkami (Homola 1947). A tu je máme:

 

● 24-001 Pod skalou (B)

→ 260 m n/m.

Jeskyně vytvořená na styku pukliny SV směru s vrstevní plochou se nachází v úpatí strmé skalní stěny v šedých sliveneckých vápencích na pravém břehu Bubovického potoka pod ostrou serpentinou silnice Srbsko – Hostím. Je 5 m dlouhá a 1 m široká. Pro normálně vzrostlého dospělého jedince je však průlezná pouze v délce 2,5 m. Úzké pokračování stoupá se sklonem 15° směrem pod jeskyni Čtvrteční (24-081); 6 m západně je drobná rovnoběžně založená dutina. Nedaleko ve dně údolíčka vyvěrá v obezděné jímce malý pramen o vydatnosti cca 0,05 l.s−1 srážící pěnovec.

● 24-002 Pod silnicí (B)

→ 258 m n/m.

Též na pravém břehu potoka, v sevřeném lesnatém úseku mezi Srbskem a Kubrychtovou boudou, ve skalnatém svahu meandru, 8 m nad potokem. Skládá se ze dvou horizontů propojených dvěma komíny. Výrazně menší svrchní úroveň obsahuje drobnou sintrovou výzdobu. Centrem jeskyňky je síňka 3×2×1 m v blízkosti vchodu. Celková délka činí 15 m s převýšením 4 m. Vzhledem k tomu, že se nachází při turistické stezce je často navštěvovaná.

● 24-003 Krystalová jeskyně (B)

→ 304 m n/m.

Nalézá se 30 m nad Kubrychtovou boudou ve skalnatém hřbítku Velké hory, v nároží rokle V kameni a údolí Bubovického potoka. Dvě paralelní prostůrky oddělené skalním žebrem sledují ukloněnou poruchu (50° k SV) do vzdálenosti 3 m. Z větší (levé) části vybíhá vzhůru do výšky 3 m podle poruchy plochá dutina. V pravé menší je strop tvořen krystalovaným kalcitem. V okolí jeskyně je ještě několik drobných portálků využívaných jako nory nespecifikovaných živočichů. Délka jeskyně je 7 m.

● 24-004 Nad vodopády (B)

→ 309 m n/m.

Jeskyně se nalézá nad prostředním stupněm Bubovických vodopádů na pravém břehu. Vchod o rozměrech 2×1 m neodmyslitelně patří ke koloritu soutěsky a skrývá balvany pokrytou prostoru cca rozměrů 7×5 m při výšce 2—3 m. Celková délka činí 11 m. Přesnější mapování (1:50) provedl Sobalík a Erdős v roce 1959. Objevuje se také pod názvy „Nad vodopádem“ či „U vodopádů“.

 

V letech 1959—63 provedla Krasová sekce Společnosti Národního muzea v Praze výzkumy v oblasti Amerika západ. V šestnácti jámových lomech a štolách, jimiž jsou lomy vzájemně pospojované, bylo během těžební éry (hlavně 20. až 40. léta 20.stol.) odkryto mnoho jeskyní a komínů. Část z nich je obsažena v soupisu krasových jevů od Ivana Turnovce z roku 1965, avšak jejich lokalizování není vždy zcela jednoznačné. Kromě velkých dutin (Amerika I a II), publikovaných již v roce 1949 J.Kuklou, zůstaly ostatní bez pojmenování.

 

● 24-005 Amerika I (AZ)

→ 400 m n/m.

Vchod (1×1,6 m) najdeme v pravé stěně Gaislerovy štoly 41 m z lomu Kamensko směrem k Malému Kamensku (též Malý Příroďák). Jde o rozsáhlejší jeskyni o celkové délce 120 m, včetně drobné prostory v protilehlé stěně štoly. Denivelace činí 26 m. Centrum jeskyně tvoří Korytový dóm 24×10×8 m, uprostřed něhož leží sutí přikryté ústí stupňovité propasti o hloubce 16 m, kudy dochází k pozvolnému vyklízení sedimentů z jeskyně (Cílek 1992). Kampak asi mizejí? Nad druhým puklinovitým stupněm propasti se odbočuje úzká plazivka nejasného pokračování. Prostory pod Korytovým dómem charakterizují řídké jílovité sedimenty, které znesnadňují pohyb badatele, podobně jako v propasti Čeřinka (24-020). Ve stropě Korytového dómu je nad ústím propasti v komínu č.2 (+8 m) vyvinut horizont v podobě krátké zahliněné chodbičky. Komín č.1 (blíže vchodu, +7 m) s paralelním větvením je ukončen suťovou „ucpávkou“. Celá jeskyně leží pod šikmým dnem lomu Malé Kamensko, čehož si byli těžaři vědomi a od další zbytečné těžby vzduchu a jílu v lůmku upustili. V blízkosti jeskyně jsou další dutiny dříve řazené společně pod číslo 24-005. Zde jsou již popsány odděleně. Nejblíže je Mezilomá (24-058; od chodbičky při Z okraji hlavní prostory vzdálena 6 m) a Studniční sál (24-061; opačným směrem, 6 m za V stěnou dómu). (8a,8b)

● 24-006 Amerika II (AZ)

→ 400 m n/m.

Její „gotický“ portál (1,5×3 m) leží v patě stěny v JZ zákoutí lomu Kamensko (též Příroďák, Amerika, Bubovický). Jeskyně má dvě patra, spojené 11 m hlubokou puklinovitou šachtou, která pokračuje ještě 9 m vzhůru nad svrchní úroveň, tedy nad úroveň vchodu. Svrchní patro se skládá ze dvou chodeb o délkách 7 a 10 m. V rozsáhlejším spodním patře se nachází dómovitá prostora (Kuželový dóm 6×8 m) s 15 m vysokým komínem, v jehož stěně je ve výšce 8 m vyvinut další horizont v podobě 31 m dlouhého „systémku“ Písečné chodby. Tato chodba s hlinitopísčitými sedimenty na počvě se vrací směrem zpět ke vchodu a je zakončena v závalu pod Z stěnou lomu. V suti je zřetelný průvan. Blízkost povrchu také dokládá polygon a zvuková zkouška. Komín poprvé vylezli horolezecky bří Lauerové v listopadu 1967 (Lysenko 1968). V červnu 2003 vylezen a vystrojen pomocí výstupového sloupu (Kerhat J., Němeček L., Kolčava M. a lešenářská trubka).

Zejména v prostorách Kuželového dómu a Písečné chodby jsou viditelné zarovnané stropy; podobné popisují Bruthans a Filippi (1999) v Arnoldce (24-026), vypovídající o dlouhodobé stagnaci vodní hladiny. Na stěnách jeskyně je na několika místech vidět určité linie, které by mohly ukazovat starší úroveň sedimentů přemístěných v rámci jeskyně do známých či neznámých prostor, souvisí s tím korýtko v počvě Písečné chodby?

Vlevo od vchodu do jeskyně (2 m) je ústí samostatné klesající plazivky – Smradlavé chodby, dlouhé 7 m. Celková délka chodeb Ameriky II činí 138 m. Denivelace 24 m. Mapa větší části jeskyně (1:50) je z roku 1960 (Pacholík M., Turnovec I. a Hýsek J.), komín, Písečná a Smradlavá doplněny 2003. (7a,7b)

● 24-007 Jahodový komín (AZ)

→ 379 m n/m.

Komín vysoký 3 m se nachází v levém rohu stropu Jahodové štoly, 3 m od Supího lomu. Je tvořen úzkou šikmou chodbou (0,8×0,6 m) ukončenou v sedimentech. Blízkost povrchu naznačují prorůstající kořeny; 5 m od jeho ústí proti vstupu do Supího lomu je další komín, který je však zapažen výdřevou. (4)

 

Až sem byly jevy jasně identifikovatelné. Další lokality jsou ve vzpomínané zprávě umísťovány do blíže nepopsaných odboček, kterých není na Americe málo. Je proto možné, že v tomto soupisu je pod stejným číslem evidováno něco jiného než v roce 1965, ale není to příliš pravděpodobné. Změnu doznaly také všechny nadmořské výšky.

 

● 24-008 Monako (AZ)

→ 380 m n/m.

Ve stropě Ovčí štoly, 20 m od jejího vybočení ze štoly Radiácké (též Překop na Velkou horu), při pravé stěně vystupuje 5 m dlouhá chodbička stoupající 4 m nad štolu. Ve stěně pod jejím ústím vchází do masivu ještě 3 m dlouhá úzká plazivka. (4)

● 24-009 Pustá I (AZ)

→ 397 m n/m.

Jeskyňka v Z stěně Pustého lomu, asi 5 m nad úrovní horní lomové etáže. Portál má rozměry 5,5×2 m, nejzazší místo je vzdáleno 3 m za ním. O 3 m výše jsou položeny další 2 výklenky 2×1 a 5×1 m. Délky příslušných prostor za portály jsou 6 a 5 metrů. (10)

● 24-010 Pustá II (AZ)

→ 393 m n/m.

Vchod se nachází v horním zakončení Pusté svážné nad odbočením štoly jdoucí k horní etáži Pustého lomu. Jeskyni tvoří prostora 9×5×5 m. Před „nastřelením“ vyplňovaly větší část dutiny jílovitopísčité sedimenty. (10)

● 24-011 Martiho studna (AZ)

→ 379 m n/m.

Dne 6.9.1959 si všímá Nečas, Ovčarov, Stehlík a Sobalík jeskyní č.011 a 012, od nichž pořizují skici. Toho dne chodili po lomech a marně hledali jeskyně Amerika I a II, které chtěli mapovat. Alespoň jako malá útěcha jim musí stačit krasový komín a propástka ležící mezi lomy Supí a Pustý, 43 m od spojení Jahodové štoly s Budňanským překopem (též Hlavní štola), 49 m od Supího lomu. Komín je 8 m vysoký a až 1,5 m široký, ve stropě vyvinut nevýrazný horizont (viz mapka). U paty štoly je pod komínem v pravé stěně (při pohledu k Supímu l.) otvor propástky, ústící do občasně zatopené prostory. Hloubka propástky je 4 m, dno je tvořeno sutí. Celkové převýšení, vč. štoly, je 14 m. V mapách, které jsem v roce 1992 kreslil, jsem uvedl chybný zkomolený název „Martiniho studna“ (Cílek a SPEA 1994). (4)

● 24-012 Dvojitý komín (AZ)

→ 375 m n/m.

Nachází se v pravé stěně Budňanského překopu mezi Malou Amerikou a závodem Mořina. Od Malé Ameriky je vzdálen 120 m a od odbočky jdoucí k tzv. Komínu Smrti pouhých 7 m. Mírně ukloněný komín je vysoký 9 m, je charakteristický výskytem sintrových náteků a neintenzivním skapem. V protější stěně štoly je zbytek druhého ramene komína o výšce 3 m. (12a,12b)

● 24-013 Široký komín (AZ)

→ 376 m n/m.

Tato lokalita leží mezi lomy Malá Amerika a Nové Dvanáctky v části zvané Středověký systém. V průzkumných chodbicích pro ověření ložiska, vyražených ještě před existencí Budňanského překopu, se nachází 6 krasových prostor. Největší z nich je Široký komín, ležící v pravé stěně a stropě chodby směřující z Budňanského překopu k zasypané Nové svážné. K překopu má vzd. právě 16 m. Do chodby vyúsťuje dutinou 3×2 m, poté stoupá šikmo do výšky 11 metrů. (12a,12b)

● 24-014 Stinný komín (AZ)

→ 377 m n/m.

Leží ve Středověkém systému v levé stěně chodby, 6,5 m od křížení se štolou spojující bývalou Novou svážnou s Budňanským překopem. Je 2,5 m vysoký. (12a,12b)

● 24-015 Hladká jeskyně (AZ)

→ 379 m n/m.

Jeskyně se nacházela v SSZ stěně lomu Staré Dvanáctky asi 5 m nade dnem (dle dobové fotografie; odtud také nadmořská výška) dnes zasypaném elektrárenským popílkem. Jeskynní chodba byla 20 m dlouhá, 1—2 m široká a téměř metr vysoká s hladce „opracovanými“ stěnami, místy s pizolity a sintrovými polevami. (13)

● 24-016 Igelitka (AZ)

→ 376 m n/m.

Leží opět ve Středověkém systému v koutě pravoúhlé zatáčky, 18 m od „mimoúrovňového“ křížení s Budňanským překopem a 22 m od závalu býv.Nové svážné. Za vchodem (2,2×0,5 m) se nachází prostůrka 4×2×1,5 m. Středověký systém leží 1,7 m nad horizontem Budňanského překopu. (12a,12b)

 

V roce 1963—64 nalezli jeskyňáři Krasové sekce v Sovím lomu jeskyni Aprílovou a Velikonoční. Tyto, včetně 24-017 již Turnovcova práce neobsahuje. V letech 1967—71 se členové speleologické sekce Vlastivědného klubu při Okresním muzeu v Berouně zaměřili na „podoblast“ Amerika východ a zaznamenali zde další dosud nepopisované jevy. V roce 1978 je Vladimír Lysenko shrnul společně s oblastí Čeřinky v novém soupisu otištěném v Českém krasu č.3.

 

● 24-017 Velký komín (AZ)

→ 379 m n/m.

Vysoká puklina (6 m) přetíná Velikonoční štolu ve vzd.14 m od vyústění štoly do Sovího lomu nad hromadou vysypaných sedimentů. Je dlouhá 7 m, šířka 1,5 m. Založena patrně na stejné dislokaci (SSZ—JJZ) jako Rozpukaná díra (24-102) a Velikonoční jesk. (24-018). (5)

● 24-018 Velikonoční jeskyně (AZ)

→ 384 m n/m.

Jeskyni lze nalézt 5 m nade dnem v Z stěně Sovího lomu. Za rozšířeným vchodem (0,5×0,5 m) pokračuje dolů strmá, metr vysoká a 15 m dlouhá chodba, končící neprůleznou puklinou. Jeskyně má hloubku 14,5 m. Vlevo od vchodu, cca 4 m, jsou tři neprůlezné trativody. Celková délka jeskyně činí 24 m. Jeskyni zmapoval (1:100) V.Lysenko 1965. (6)

● 24-019 Aprílová jeskyně (AZ)

→ 379 m n./m.

Leží v patě J stěny Sovího lomu a je tvořena 5 m dlouhou, jinak celkem úzkou a nízkou chodbou, která ústí do prostory 7×2×2 m. Místy sintrové náteky. Také tuto mapoval (1:100) V.Lysenko 1965. (5)

● 24-020 Čeřinka (Č)

→ 400 m n./m.

/Palachova propast/

Propast objevili 9.února 1969 Dvořák I., Kácha S., Kutíková A., Maněna M., Řežábek Z. a Svoboda L. na 2.etáži (jedno patro pod vrcholovou plošinou Paní hory) v Z stěně činného lomu Čeřinka. Lednový údaj uváděný v literatuře se patrně váže k odstřelu, kterým byl otvor odkryt. Propasťovitá jeskyně je vytvořena ve třech horizontech vzájemně pospojovaných šachtami a komíny. Spodní část vyplňuje jezero s hladinou kolísající v rozpětí až 30 m. V jeskyni je v měřítku Českého krasu celkem bohatá sintrová výzdoba. Hloubka propasti je nyní 87 m (měřeno 10.12.1994 autor) a celková délka chodeb činí 630 m. Jeskyně je popisována mnoha statěmi, důležitá data postupně přináší Lysenko 1969(a,b), Hromas a Kučera 1972, Kácha 1983, Kácha 1987, Kolčava 1995b a Bruthans 1999.

● 24-021 Ptačí jeskyně (AV)

→ 388 m n./m.

Jeskyně leží uprostřed levé části S stěny Trestaneckého lomu. Do stěny se otevírá třemi portály, z nichž největší dosahuje rozměrů 2×4 m, k němu je vztažena nadm.výška. Jeskyně se skládá z nízkých chodeb souhrnné délky 25 m. Ve stropě jsou časté rohovcové kulisy. Poprvé slezena v roce 1968. Podle množství exkrementů a peří se zdá, že je oblíbena zejména ptactvem. Nazývána též jmény „Jihozápadní“ nebo „Lýsova díra“. (17)

● 24-022 Liščí jeskyně (AV)

→ 382 m n./m.

Tuto jeskyni skrývá otvor ležící asi 17 m pod okrajem V stěny Trestaneckého lomu (pod turistickou vyhlídkou). Ve vchodu (1,5×1,5 m) vyrůstá strom. Hlavní chodba je 10 m dlouhá, šikmo upadající, s komíny ve stropě. Horní patro, kam komíny ústí, směřuje k několika dalším drobným vchodům ve stěně. Spojení s nejjižněji položeným bylo prokázáno pouze světly výzkumníků. Celková délka chodeb činí 27 m, převýšení 7 m. (18)

● 24-023 Propast s okny (AV)

→ 372 m n./m.

Nachází se v okrajové římse Velké galerie (3.patro) ve V stěně Trestaneckého lomu. Puklinová propast (−12 m) sleduje lomovou stěnu, se kterou je ve spodní části propojena oknem. Ústí propasti sestává ze třech vchodů (jeden je ze štoly). Horní část je místy vyplněna krystalickým kalcitem. Odbočné rameno propasti je částečně zasypáno sutí. Největší profil (3×1 m) je v dolní partii. Celkový součet délek činí 26 m. (19a,19b)

● 24-024 Krystalová propástka (AV)

→ 372 m n./m.

Leží v patě pravé stěny Velké galerie (při pohledu od Velké Ameriky) v místě, kde se štola větví na dvě, které poté vyústí v Trestaneckém lomu. Otvor má rozměry 1×1 m a stěny propástky i neprůlezných komínů pokrývají vrstvy kalcitové výplně. Hloubka propástky, ve které v minulosti probíhaly prolongační práce, je 7 m. Komíny dosahují minimální výšky 4,5 m. (20)

● 24-025 Deštivá jeskyně (AV)

→ 370 m n./m.

Leží v J stěně Trestaneckého lomu pod „okny“ Rytířské štoly (2.patro) v tzv.Koutě. Má čtyři vchody, z toho dva pěkně vykroužené komíny propasti zvané Troska (−8 m), které ústí do centrální části jeskyně, do plochého dómu (9×10×2 m) se změtí bloků na počvě. Z dómu vybíhá vzhůru jz.směrem řícená chodba, která o úroveň výše míjí další zasypaný propasťovitý vchod. dále pak strmě stoupá směrem k jeskyni Rozlomené (24-066) a opět vyúsťuje do lomové stěny. Délka chodeb jeskyně je 53 m, převýšení 15 m. Nadm.výška vztažena k dolnímu vchodu. (19a,19b)

● 24-026 Arnoldka (Č)

→ 401 m n./m.

Propasťovitá jeskyně, v současnosti třetí nejdelší v Českém krasu s celkovou délkou chodeb 1360 m a hloubkou 111 m, byla objevena 17.6.1972 (účastníci: Čeřovský J., Kopřiva S., Kozák L., Topol P. a Valenová L.). Skládá se ze dvou odlišných částí: a) chaotické puklinovité až srdcovité chodby s délkou zhruba 0,5 km ve výškové amplitudě 30 m – Bludiště; b) dlouhé strmé chodby a „plazivky“ jdoucí po vrstevnatosti horniny k jádru synklinály, kde se v nejnižších částech vyskytuje občasné jezero. To na počátku roku 2003 dosáhlo svého historického hloubkového maxima 32 m, čímž byla zatopena devítina jeskyně. Objevný vchod z června 1972 se nalézá na 4.etáži lomu Čeřinka a dnes je až na vletový otvor pro netopýry zabetonován. Současný vchod je na plošině mimo lom a jedná se o vyzmáhaný komín. Popisuje hlavně Nosek a Hromas 1973, Hromas a Kučera 1974, Bruthans a Filippi 1999.

● 24-027 Pavoučí jeskyně (Č)

→ 381 m n./m.

Ležela v J stěně lomu Čeřinka. Objevena 16.6.1973 Čeřovským J., Káchou S., Kopřivou S. a Kozákem L. Šlo o ukloněnou chodbu dlouhou 94 m, místy s profilem až 4×5 m, podobnou Hlavnímu tahu v Arnoldce. Odtěžena lomem. Hloubka jeskyně dosahovala 43 metrů, celková délka chodeb 118 m.

● 24-028 Večerní jeskyně (Č)

→ 381 m n./m.

Nacházela se též v J stěně Čeřinky jako předchozí a zrovna tak ukončila svojí existenci v cementu. Objevena byla na podzim 1974. Hloubka činila 20 m a délkový součet „labyrintózních“ chodeb čítal 190 m. Obě jeskyně byly ukončeny občasně aktivními trativody směrem do synklinály.

 

Do žádných soupisů a článků se nedostala zpráva o objevení další menší jeskyně v lomu Čeřinka s označením Bezejmenná. Vchod ležel v J stěně lomu ve stejné výškové úrovni jako Večerní, 70 až 100 m od ní směrem k Pavoučí. Za vstupní puklinou bylo nutné sestoupit přes 2 m vysoký stupeň do větší prostory, v jejímž levém rohu pokračovala k SZ klesající 15 m dlouhá chodba (ve sklonu vrstev) ukončená neprůlezným trativodem. Jeskyně byla bez výzdoby, charakterem připomínala Večerní, s níž sdílela podobný osud. Celková její délka činila 25 m. Objevena 7.8.1976 Vaněčkem S. a Kozákem L.

Od roku 1977 sleduje krasové jevy na Americe východ skupina „Specialisté“ z Prahy, která objevuje Únorovou propast, Stropní okno (24-068) a Holubí komín (24-069), a které souhrnně popisuje Havlíček a Urban (1984). Zatímco první z nich je do evidence zapsána hned, na zbylé se jaksi „zapomnělo“ a byly do evidence zahrnuty až při revizích a dalších průzkumech skupinou „Geospeleos“.

 

● 24-029 Únorová propast (AV)

→ 351 m n./m.

V únoru 1978 Speleologický klub Praha, skup. „Specialisté“ objevuje v Gotické štole (4.patro) přirozenou krasovou spojnici se štolou Naftovou patra pátého. Jde o soustavu puklin a šachet založenou na souboru 2—3 rovnoběžných vertikálních poruch směru SZ—JV existujících velmi blízko při sobě (cca 2 m). Větší prostory často vznikly prořícením přepážky mezi jednotlivými paralelními puklinami. Další členění prostor je místy způsobeno zaklíněnými bloky a sutí nebo zúžením pukliny do centimetrových hodnot. Na většině míst vystupují ze stěn ostré hrany rohovců a kalcitu; v nejvyšších částech je výskyt pizolitické výzdoby. Z Gotické štoly vybíhá vzhůru jednak cesta na Puklinový dómek (10×2×6 m) a jednak komín Sápák (+11 m), které nahoře přecházejí v jednu puklinu zužující se směrem k povrchu a místy vyplněnou volnými kameny. Touto puklinou lze také prostoupit do Hlavní šachty, jež je největší krasovou vertikálou na Amerikách (profil až 4×1,5 m). Hloubkově její suchá část měří 44 m a pod vodou zasahuje ještě dalších 10 m. V jejích nejvyšších partiích existuje zasucený horizont s výskytem kořínků a slabého průvanu. Povrch je odtud vzdálen 12 m. Odstraněním sutě z úžiny pod Sápákem bylo dosaženo přímého spojení Hlavní šachty s Gotickou štolou (skupina „Vertikála“ 1985).

Z Hlavní šachty složitým traverzem nad vodní hladinou (Chodba Šílenců) a nebo těsnou propastí Hubená spojka lze dosáhnout Karlova dómku (6×2×4 m), kde je průlom do stropu zčásti zatopené Naftové štoly. Speleopotápěčskými průzkumy jezer (1981: „Speleoaquanaut“/ Hovorka J. a kol.; 1985: „Geospeleos“/ Hóta M., Balý L., Zapletal J.) byla objevena velká zatopená prostora (Modrý dóm 13×9×6 m) a sestupná chodba ukončená v sedimentech. Takto byla také fyzicky propojena Naftová štola s Hlavní šachtou podvodní cestou. Zatopený suťový útvar Pilíř patrně vznikl prořícením čelby v okamžiku „objevného“ odstřelu nebo při úspěšných pokusech o zasypání pukliny v počvě Gotické štoly, o čemž hovoří i uvízlá výdřeva nad Chodbou Šílenců. Existence sintrových náteků v Modrém dómu ukazuje, že hladina vody dosahovala dříve nižších úrovní než dnes. Způsobila to těžební činnost? Hloubka zatopené části je 16 m při délce prostor 65 m; denivelace celku pak činí 64 m a délkový součet všech chodeb Únorové propasti jest 268 m. (15a,15b)

 

Další objekty nebyly nikdy souhrnně popsány. Existují pouze zmínky a dílčí zprávy, jako např. Turnovec, Ovčarov, Drábek a Přibyl se v záznamu z nedělní pochůzky dne 17.4.1960 zmiňují o komíně a jeskyni ve štole mezi lomy I a II (patrně Železný komín 24-063 a Přibraná 24-108) a o obrovské kapse, zasypaném portálu a krasovém prameni (8 až 15 l.s−1) kdesi v lomu II (snad Trestanecký lom; uloženo v Archivu ČSS). O nový soupis krasových jevů Amerik se na počátku 80.let pokouší montánně-speleologická skupina CMA a jako výzkumná základna jim dlouhou dobu slouží štoly mezi Pustým, Supím a Černým lomem. Před nezvanými hosty chrání toto své „doupě“ nejen vraty, ale také předstíráním neexistujícího radioaktivního záření; brzy jsou tito speleologové jinými lidovými badateli označeni pojmem „radiáci“. Což se přenáší i na název takto obývaného Překopu na Velkou horu (Radiácká štola). Tato skupina k žádným uspokojivým výsledkům nedospěla. Následující soupis je proveden autorem této zprávy s nemalou pomocí dalších členů Geospeleosu. Jevy č.030 až 045 přibyly do evidence roku 1994, přičemž č.039 a 045 byly po přehodnocení díla roku 2002 přiřazeny jiným objektům také v úseku Amerika západ. Původní byly sloučeny s č.009 a 012. Zdá se, že chaos je základním pravidlem evidování.

 

● 24-030 Gabriela (Č)

→ 378 m n./m.

Drobná zmínka o jeskyni se vyskytuje v Lysenkově soupisu, který hovoří o jakémsi „portálu“. Ústí (2×3 m) se nalézá 6 m nad 4.etáží Čeřinky v S stěně, 50 m na SV od začátku ochranného pilíře Arnoldky. Jeskyni tvoří klikatící se chodba, která se směrem do masivu zužuje a klesá; je zakončena hladinou zavěšeného jezírka, hlubokého maximálně 1 m, jak bylo v roce 1993 dokázáno jeho vyčerpáním. Celková délka 12 m. Poprvé zkoumána Kozákem L. a Vaněčkem S. dne 23.1.1977.

● 24-031 Petra (Č)

→ 395 m n./m.

Ležela 5 m nad 3.etáží S stěny Čeřinky proti správním objektům lomu. Též pod vyústěním staré vozové cesty od Bubovic na etáže. Jde o zbytek krasového komínu s prostůrkou 1,5 m dlouhou, ze které vybíhá 3 m dlouhá neprůlezná plazivka o šířce necelých 20 cm. Pravděpodobně v průběhu roku 2000 byla během rozšiřování lomu odtěžena.

● 24-032 Štěpánská propástka (Č)

→ 373 m n./m.

Leží v Z stěně ochranného pilíře Arnoldky na 4.etáži (31 m od hrany pilíře). Propástka je 6 m hluboká a pod ústím se pytlovitě rozšiřuje do rozměrů 2,5×3,5 m. Pravděpodobně komunikuje s Arnoldkou nebo s jinými neznámými prostorami. Štěrbina v zaříceném pokračování pod SZ stěnou propástky se chová jako ventarola, zejména v zimě. Objevili ji 7.2.1976 Vaněček S., Kopřiva S. a Rýva J.

● 24-033 Netopýří komín (AZ)

→ 380 m n./m.

Komín se nalézá ve stropě spodní části (3.patro) Pusté svážné 5 m od její křižovatky s Diabasovou štolou. Komín je vysoký 5 m a v jeho horní partii je rozšířen do prostůrky 3,2×1,5 m. Jeho stěny striktně dodržují sklon silurských vápencových vrstev. (10)

● 24-034 Tabulový komín (AZ)

→ 379 m n./m.

Komín se nachází v levé stěně nejzápadnějšího úseku Budňanského překopu za Desortovým závalem 65,5 m za odbočením štoly Radiácké k Velké hoře. Jedná se o 7,5 m vysoký šikmý komín zřetelně vytvořený na vrstevní ploše. Směrově míří k Monaku (24-008). (4)

● 24-035 Aligátor (AZ)

→ 379 m n./m.

Zhruba 20 m od rozpojení Jahodové a Velikonoční štoly (3.patro) přetíná Velikonoční štola krasovou kapsu. Vzniklá kaverna má rozměry 14×4,5×4 m. Strop je „zbrázděn“ vystupujícími rohovci lochkovských (z hlediska těžby podložních) vápenců. Krasové dutiny vyplněné sedimenty jsou i na dalších místech Velikonoční štoly. (6)

● 24-036 Bakara (AZ)

→ 376 m n./m.

Leží ve Středověkém systému v pravé stěně kolmo odbočující štoly z Budňanského překopu, od kterého je vzdálen 11,5 m. Komín o průměru 0,7 m je záhy ve výšce 2 m zahlcen volnými bloky vápence. Směrová shoda s Dvojitým (24-012) a blízkost Širokého komína (24-013) nevylučuje existenci dalších neznámých prostor. (12a,12b)

● 24-037 Olympijský smutek (AZ)

→ 377 m n./m.

Leží ve Středověkém systému ve slepé chodbě 9 m za dnes zasypanou Novou svážnou. Objekt je tvořen dvěma chodbičkami o délkách 1,8 m. Jedna z nich má viditelné pokračování. (12a,12b)

● 24-038 Na stojce (AZ)

→ 377 m n./m.

Leží v levé stěně chodby, jdoucí od Nové svážné Středověkého systému k VSV. Od křižovatky s chodbou přicházející od Budňanského překopu, je ke komínu měřena vzdálenost 14 m. Jde o šikmou, sedimenty vyplněnou prostoru o délce 5 metrů. (12a,12b)

● 24-039 Protilehlý komín (AZ)

→ 380 m n./m.

Bezvýznamná krasová dutina vyplněná sedimenty se nachází ve stropě a pravé stěně Velikonoční štoly 63 m od štoly Jahodové a 7,5 m od závalu, za kterým zůstal odříznut Soví lom. Výška komínu je 2 metry. (6)

● 24-040 Puklina Nevšim (AZ)

→ 377 m n./m.

Lokalitu bychom hledali ve štole Růží v blízkosti Malé Ameriky zhruba proti vyústění svážné z povrchu (dnes ve své polovině zavalena). Ze zbytku dutiny pokračuje ve směru k SZ 3 m dlouhá neprůlezná puklina neznámé výšky. (11)

● 24-041 Pekelná kapsa (AZ)

→ 385 m n./m.

Vchod se nachází ve štole Růží, přesněji ve svážné štole o spádu 20° ve vzdálenosti 15 m od jejího spodního konce. Výplň jeskyně zavalila část svážné. Úzkou štěrbinou (0,25×0,6 m) lze prolézt vzhůru do úzké vysoké prostory 10×2×16 m. Během návštěvy hrozí sesutím dalších sedimentů zatarasení vstupu! Délkový součet jest 30 m. (11)

● 24-042 Ozubová trhlina (AZ)

→ 377 m n./m.

Jev se nalézá mezi lomem Podkova a Budňanským překopem, 4 m od spojení dvou štol směřujících na Podkovu. Též 70 m přímým směrem od Budňanského překopu. Chodbu zde přetíná zkrasovělá tektonická porucha směru 130°, zčásti volná. Směrem zpět k překopu do 7 m od poruchy je v pravé stěně štoly zastižen zbytek krasové dutiny. (11)

● 24-043 Červená jeskyně (AZ)

→ 380 m n./m.

Jeskyně leží na Z straně Červeného lomu při jeho dně ve zbytcích vyústění štoly, vedoucí dříve k Černému lomu a do Budňanského překopu (vše 3.patro). Jedná se o plazivku s prostorou o mírách 7×5×3 m neprůlezně propojenou s propadlinou u hrany lomu. Ve stěně v blízkosti ústí jsou odkryty drobné chodbičky v celkové průlezné délce 5 m. Celková suma délek je 23 m. Prostor Červený lom – Výjezd – Černý lom vykazuje značnou míru zkrasovění. (3)

● 24-044 Malý Netopýří komín (AZ)

→ 379 m n./m.

V blízkosti Netopýřího k. (24-033) u Pustého lomu je při stěně ve stropě Diabasové štoly přístupný 3 m vysoký komín kruhového průměru 1,7 m. Jeho strop je tvořen sedimenty. Komín leží 7 m od průlomu do Pustého lomu po levé straně štoly směrem k Malé Americe; 4 m před ním přetíná Diabasová štola zkrasovělou poruchu. (10)

● 24-045 Ve Výjezdu (AZ)

→ 380 m n./m.

Výplň této krasové dutiny se podílela na vzniku závalu na konci svážné zvané Výjezd, určené pro dopravu nežádoucích krasových hlín, písků a výplní kapes na haldu. Jev je tvořen 2,5 m vysokým komínem a 3 m dlouhou chodbičkou. (3)

 

V rozmezí let 1984 a 1990 prováděla skupina „Specialisté“, později ČSS ZO 1-11 „Barrandien“ prolongační práce ve Vlčí štole Rybízového lomu za účelem průniku do štol uzavřených za závaly. Po zdárném překonání závalu Specialistů (27.1.1990) zaevidovali ve štole a v lomu pět následujících krasových jevů (Havlíček 1990 + arch. mat. ČSS).

 

● 24-046 Kloaka (AZ)

→ 396 m n./m.

Otvor této kapsy se nachází ve V stěně Rybízového lomu nad portálem Vlčí štoly, 16 m nade dnem. Rozměry prostory jsou 3×6×2 m. (2)

● 24-047 Aršovna (AZ)

→ 398 m n./m.

Tato krasová kapsa je vzdálena 7 m k S od předchozí dutiny č.24-046. Aršovna je 18 m nade dnem Rybízového lomu a má rozměry 6×7×1,5 m. (2)

● 24-048 Rybízový komín (AZ)

→ 381 m n./m.

V místech, kde Vlčí smyčka (zbytek štolového oběhu) vchází do JV stěny Rybízového lomu, se otevírá částečně odtěžená jeskynní dutina. Sestává ze dvou komínů, které jsou ve dvou úrovních propojeny. Západnějšímu komínu těžba „odkrojila“ jednu stěnu. Do spodní úrovně zasahuje zmíněná štola, díky níž je zde profil chodby až 3×3 m. V úzké chodbě jdoucí z horní úrovně k JV je drobné jezírko hluboké 20 cm, za nímž v minulosti probíhaly prolongační práce (patrně 90.léta). Celková délka činí 27 m; denivelace 12 m. (2)

● 24-049 Marná snaha (AZ)

→ 381 m n./m.

Na 246.metru Radiácké štoly směrem od Budňanského překopu k Velké hoře přetíná důlní dílo zřetelná porucha směru 173° s komínovitou prostorou sahající do výše 4 m. Přesněji se toto místo nachází 49,5 m za odbočením Vlčí štoly z Radiácké, těsně před závalem Naděje. Dutina je max. 1 m široká a je ukončena zúžením a ucpávkou z vápencové sutě se znatelným průvanem. Po stranách štoly je v místech poruchy pokleslá počva, což by mohl být důkaz částečně volného pokračování dutiny pod úroveň štoly. Místo se nachází asi 30 m pod povrchem. (1)

● 24-050 Chodbička (AZ)

→ 381 m n./m.

Na 86.metru Radiácké štoly (též Překop na Velkou horu), 60 m za Badyho závalem je po pravé straně směrem k Velké hoře drobný komínovitý útvar výšky 2 m s drobnými sintrovými náteky. (4)

 

V těchto místech končí seznam publikovaný O.Jägerem v Českém krasu č.19 (1994). Další jevy jsou doplňovány po zevrubnějších prohlídkách Ameriky západ a Čeřinky, kde je také nalezena 1 jeskyně v postupující těžbě. Také je zahájena evidence „zapomenutých“ objektů na Americe východ, kterých těžba (1900—1963) odkryla mnohem více než bylo doposud uváděno. Během roku 1994 je zaregistrováno následujících 22 jevů.

 

● 24-051 Brutuson (Č)

→ 382 m n./m.

Jeskynní chodba, dlouhá 7 m, leží 11 m nad 4.etáží lomu Čeřinka ve výběžku ochranného pilíře Arnoldky, se kterou komunikuje přes neprůlezné pukliny a zřícené bloky vápence (Hřebečný dóm, Kalcitka). Vchod jeskyně má míry 2×0,7 m, podobně jako vnitřní profily chodby, a je od spodního vchodu Arnoldky vzdálen 13 m k SV. Na stropě jsou místy nenápadné krystalické formy.

● 24-052 Jívová jeskyně (Č)

→ 378 m n./m.

Leží na 4.etáži Z stěny lomu Čeřinka. Sestává z 6 m vysoké a 1 m široké puklinové chodby o úklonu 60°, která stoupá do vzd.3 m a drobné dutiny (1,7×1×1,2 m) v bezprostřední blízkosti, kde se nachází též neprůlezná puklina, ze které za velkých mrazů vystupuje pára. Tato puklina je označována jako Jívová II. V dohledné době bude celý soubor dutin zasypán odvalem lomu.

● 24-053 Kosův ponor (Č)

→ 384 m n./m.

V J stěně lomu Čeřinka na svážné cestě, která vede ze 4.etáže vzhůru k vrátnici, existovala více než 4 m hluboká puklinová propast, fungující jako hltač veškerých dešťových přívalů přitékajících ze silnice Mořina – Čeřinka. Otvor (2,5×0,8 m) byl později zasypán štěrkem, ale svoji funkci přesto plnil až do chvíle, kdy při rozšiřování níže ležící etáže došlo k poklesu vápencové masy a tím i V stěny býv.propasti.

● 24-054 Zlá krev (Č)

→ 380 m n./m.

V S stěně lomu Čeřinka, 26 m k SV od jeskyně Gabriela (24-030) se nachází sedimenty vyplněná prostora, která ve výši 8 m nad 4.etáží přechází v krátkou chodbičku s komínem, vracejícím se zpět do lomové stěny. Celková délka činí 4 m.

● 24-055 Oddělaná jeskyně (Č)

→ 360 m n./m.

Dnes již neexistující chodba byla zaregistrována 10.10.1994 ve dně 5.etáže, postupně těžené etáží šestou zhruba uprostřed JZ části lomu Čeřinka. Měla výrazný puklinovitý charakter, byla vysoká 5 m, široká 0,5—1 m a dlouhá 7 m. JZ směrem končila neprůlezným trativodem. Po několika měsících své existence byla odvezena mnoha nákladními automobily směrem k Mořině.

● 24-056 Kamenská jeskyně (AZ)

→ 401 m n./m.

V úrovni štolového stropu za prohnilými zbytky výztuží udušených ve zvodnělých jílech (Mezilomá jeskyně, 24-058) se v odbočce štoly proplazíme do šikmé jeskynní chodby, která dosahuje výšky 5 m nad strop štoly. Na jejím dně, zejména v horní části, jsou písčité sedimenty. Její délka činí 12 m. Blízkost jeskyně Amerika I (24-005) a dalších jevů naznačuje možnost existence většího zahliněného krasového komplexu. (8a)

● 24-057 Mostíček (AZ)

→ 405 m n./m.

Mezi ústím Gaislerovy štoly a Amerikou II (24-006) je v J stěně lomu Kamensko 6 m nade dnem zastižena krasová dutina založená na vrstevní ploše. Je zčásti odtěžená, čímž vznikly dvě prostory (větší z nich, levá: 3×1,5×2 m) a skalní mostík mezi nimi. Vzdálenost ke vchodu Gaislerovy štoly je 25 m. (9)

● 24-058 Mezilomá jeskyně (AZ)

→ 402 m n./m.

Na 24-tém metru Gaislerovy štoly od Kamenska vybočuje k J chodbice směřující k bývalému těžnému komínu. Tato chodba po 5 m vchází do dvou, po sobě následujících komínovitých prostor, vysokých 5 a 8 m. Jak shnilá výdřeva napovídá, byly původně zapaženy. Výplně z komínů v minulosti zahradily štolu, čímž vznikla směrem k J „zdrž“ plná sedimentů „vyteklých“ z další zasedimentované poruchy v prostoru Kamenské jeskyně. Půdorysný průmět prostor má délku 10 m. Délkový úhrn zhruba 18 m. (8a)

● 24-059 Soví komín (AZ)

→ 380 m n./m.

V ústí Velikonoční štoly v Sovím lomu se ve stropě nachází 6 m vysoký komín, jenž je ve své horní části otevřen do J lomové stěny, vlastně se jedná o propast. V profilu dosahuje rozměrů 2×1 m. V blízkém štolovém výklenku (2 m od komínu) je na stejné poruše vyvinuta 4 m dlouhá úzká chodba. V pravé stěně štoly, naproti výklenku je další komín. Ten je však zapažen výdřevou. Jeho výška je min.2,5 m. Na stejné poruše je vyvinut objekt Soví budka (24-103). Nadm.výška je vztažena ke vchodu ve štole. (5)

● 24-060 Šampónovy díry (AZ)

→ 402 m n./m.

Za vchodem Gaislerovy štoly v lomu Kamensko (5,5; 9 a 12,5 m od portálu) jsou v pravé stěně a ve stropě tři krasové pukliny široké cca 0,2 m. První z nich vede do vzdálenosti 2 m. Mezi druhou a třetí je zbytek krasové dutiny. Na směrově shodné poruše je vyvinuta nedaleká jeskyně Kamenská (24-056). (8a)

● 24-061 Studniční sál (AZ)

→ 400 m n./m.

Osmdesát metrů Gaislerovou štolou od lomu Kamensko dojdeme k pravostranné odbočce, ležící 4 m před závalem, který znemožňuje volný průchod do Liščího lomu. Odbočka – dómovitá prostora zčásti rozšířená těžbou má rozměry 9×5×3 m. Je možné, že byla těžaři nějakým způsobem využita. (9)

● 24-062 Lysá síň (AZ)

→ 374 m n./m.

Krasová kapsa se nachází ve štole spojující Budňanský překop s lomem Staré Dvanáctky, který byl v minulosti zasypán roztomilým elektrárenským popílkem první jakostní třídy. Jev je od překopu vzdálen zhruba 6 m. Kaverna dosahuje velikosti 5×5×4 m. Počva je pokryta popílkem vytékajícím ze zásypu lomu. (12a)

● 24-063 Železný komín (AV)

→ 338 m n./m.

Leží ve Vodním tunelu (5.p) v pravé straně stropu při pohledu od Velké Ameriky, od které je vzdálen 168 m, neboli 41 m za odbočkou do Zadní svážné (Eskalátor). Mohutný mírně ukloněný komín s průměrem 2×1 m sahá do výšky 9 m, kde je ukončen suťovou ucpávkou. K průzkumu použito hliníkového žebříku. (20)

● 24-064 Červený komín (AV)

→ 374 m n./m.

V blízkosti dnešních ocelových vrat ve Velké galerii (3.p), 16 m od křižovatky se Severním překopem směrem k Velké Americe, je v levé stěně hrdlo 8 m vysokého komínu se spirálovým průběhem vytvořeného v červenavých vápencích. Průměr komínu (1,5 m) se směrem vzhůru zmenšuje až na profil 30×50 cm, kde je průlez do Komůrky 3×1,6×1,5 m. (21)

● 24-065 Pionýrský komínek (AV)

→ 374 m n./m.

Na puklině směru 126° je vytvořen úzký uzavírající se komín výšky 3,5 m. Leží v Ondrůšově štole (3.p) 39 m od Velké galerie, těsně před dnes zasypaným ústím do Velké Ameriky u Ondrůšova kříže. Na stejné poruše je vytvořen Macatý komín (24-085) vzdálený 20 m ve směru dislokace. (21)

● 24-066 Rozlomená jeskyně (AV)

→ 384 m n./m.

Od závodu jdoucí stará Rytířská štola (2.p) prorazila 38 m před odbočením svážné k Deštivé j. (24-025) krasovou dutinu vyplněnou sedimenty, které záhy štolu zaplnily. Uvolněná kaverna rozměrů 6×5×6 m je při stropu propojena dvěma kanály (z nichž pouze jeden je s problémy průlezný) do J stěny Trestaneckého lomu, do míst výrazné poruchy přicházející šikmo vzhůru od Deštivé j. Spojovací chodbička je dlouhá 8 m. Ve stěně je patrný zbytek odtěžené dutiny, z níž se dochovalo několik drobných chodeb, největší má délku 3 m. Celkový délkový úhrn je 25 m a denivelace 10 m. (19a,19b)

● 24-067 Nad vodou (AV)

→ 343 m n./m.

Zřetelný puklinovitý otvor (5×1 m) této dutiny se nachází v S stěně Trestaneckého lomu, 6 m nad jeho dnem, mezi 15-ti metrovým prahem 4.etáže (Ústupový předěl) a portálem Salátů na patře pátém. Jedná se o horizontální chodbu dlouhou 4 m a širokou 1,5 m. (18)

● 24-068 Stropní okno (AV)

→ 354 m n./m.

Komín tohoto jména bychom hledali v prostoru dopravního oběhu Přední svážné (U Truhlárny) v zadní části Gotické štoly (4.p) mezi lomy Trestaneckým a Nové Dvanáctky. Odbočka je od portálu „Gotiky“ vzdálena 283 m. Otvor je ve stropu vylámané prostory mimoúrovňového křížení „oběhu“ s úpadnicí. Komín o průměru 1 m je vysoký 11,5 m a jedna jeho stěna je tvořena zvodnělými sedimenty. Jeho nejvyšší bod leží 7,5 m pod silnicí procházející závodem. Spolu s Holubím komínem (24-069) popsán Havlíčkem a Urbanem 1984. (14)

● 24-069 Holubí komín (AV)

→ 334 m n./m.

Ústí komínu se nachází v levé stěně zčásti zatopené Naftové štoly 105 m za průrazem Karlova dómku Únorové propasti (24-029) směrem k Novým Dvanáctkám. Prostora (5×3×6 m) s jílovitým stropem je založena na výrazné poruše SZ—JV. Stejná porucha patrně stojí za vznikem Okapu (24-114). V prostoře lze vidět barevné kašovité nátekové tvary. (14)

● 24-070 Latexová jeskyně (AZ)

→ 376 m n./m.

V místě, kde začíná S stěna Nových Dvanáctek za objekty býv.dlaždičkárny je 3 m nad navážkou otvor do drobné dutiny o mírách 4,5×0,8×2 m. Je vyvinuta na výrazném zlomu s přítomností kalcitové výplně. (13)

● 24-071 Střelená kapsa (AZ)

→ 375 m n./m.

Lokalizace: Budňanský překop, 5 m od západního okna Nových Dvanáctek směrem k Malé Americe. Jedná se o kavernu, kdysi zabezpečenou Neubauerovými výztužemi, které byly poškozeny „černým“ odstřelem, spáchaným blíže neurčitelným chorým mozkem v 90-tých letech 20.století. Výška kaverny o průměru 2—3 metry činí 4,5 m. Krasový původ není zcela zřejmý. (12a)

● 24-072 Neubauerova sluj (AZ)

→ 379 m n./m.

Budňanský překop ve vzd. 35,5 m směrem k Malé Americe od odbočení Diabasové štoly je podpořen čtyřmi pásy Neubauerových výztuží. Nad nimi se nachází dutina o rozměrech 3×2×1,5 m. (11)

 

V roce 1995 jsou nalezeny 2 neevidované objekty v údolí Bubovického potoka a první z nich se jeví jako nadějné speleologické pracoviště. Zatímco jsou na této nové lokalitě spřádány pracovní plány a technické postupy, členům „Společnosti Barbora“ a důlní frakci „Geospeleosu“ se daří 25.2.1995 proniknout Badyho závalem znovu do úseku Radiácké štoly otevřeného před 5 lety „Specialisty“, a který se mezitím stal opět nepřístupným. Cílem je průkop závalu Naděje, ke kterému dochází 4.3.1995 (Kaifoš 1995; Kolčava, Kaifoš, Přibil 1995). Tak se daří nalézt 5 nových jevů (č.076 až 080) a „nekompromisní“ čelbu směrem do Velké hory. V roce 1997 je autorem a Š.Křtěnským nalezena při 24-001 jeskyňka, v níž je zapomenut kýbl. Kdopak tu asi kopal? Následují 2 zajímavé objevy v lomu Čeřinka.

 

● 24-073 Bubovická propast (B)

→ 357 m n./m.

Ve vzdálenosti 450 m od kóty Mokrý vrch (421 m n.m.) směrem 285° se 17 m nad korytem Bubovického potoka nachází ústí (0,7×0,4 m) svislé, 18 m hluboké a téměř celé vykopané propasti. Má puklinovitý charakter a ve své spodní části dosahuje profilu 6×1,5 m. Dno tvoří jílovitopísčité sedimenty. Prolongační práce prováděla na konci 90. let skupina „Geospeleos“.

● 24-074 Nad horním vodopádem (B)

→ 320 m n./m.

Jeskyňka se nachází 5 m nad korytem Bubovického potoka, zhruba 50 m nad začátkem Bubovických vodopádů na pravé straně údolí. Jedná se o 3 m dlouhou chodbu, profilu 1×1 m, která je ukončena neprůleznou štěrbinou.

● 24-075 Leptákový komín (AZ)

→ 381 m n./m.

Otvírá se ve stropě Vlčí štoly před čelem závalu Specialistů, 58 m od křižovatky se štolou Radiáckou. Komín je vytvořen na puklině směru 45°. Je vysoký 2,5 m. (2)

● 24-076 Černých hlín (AZ)

→ 381 m n./m.

Těsně za závalem Naděje se v levé stěně Radiácké štoly nachází volná krasová dutina rozměrů 3×2,5×0,8 m, patrně související s krasovým útvarem, jehož výplň tvoří zával Naděje. (1)

● 24-077 Ryvola (AZ)

→ 382 m n./m.

Ve vzd. 10 m za závalem Naděje je po levé straně stropu Radiácké štoly 7,5 m vysoký svislý komín kruhového průřezu o velikosti 1 m. V období jarního tání zaznamenán slabší skap. (1)

● 24-078 Evidenční komín (AZ)

→ 382 m n./m.

Ve vzd. 11 m před křižovatkou Radiácké a Nadějné štoly směrem do Velké hory je ve stropě zkrasovělá puklina směru 175° s komínem výšky 2 m. (1)

● 24-079 Šavlata (AZ)

→ 381 m n./m.

Za výše zmíněnou křižovatkou prochází Radiácká štola 8 m dlouhou a 4 m vysokou podélnou krasovou poruchou. Jev se nachází po levé straně směrem do Velké hory a 7 m od Nadějné štoly. (1)

● 24-080 Štajgrův omyl (AZ)

→ 381 m n./m.

Radiácká štola, neboli Překop na Velkou horu, protnula 12,5 m před svou čelbou krasovou kapsu o průměru 5 m a volné výšce asi 4 m. (1)

● 24-081 Čtvrteční jeskyně (B)

→ 265 m n./m.

Jeskyně leží v úpatí skály pod zatáčkou silnice Srbsko – Hostím, 10 m V od jeskyně Pod skalou (24-001) a o 5 m výše. Je tvořena především 8 m dlouhou plazivkou, která klesá do masivu pod sklonem 11°. Blízkost dvou propadlin nad skalou při silnici napovídá o existenci možného pokračování. Velikost profilu je většinou vymezena skalním masívem. Celková délka jeskyně činí 10 m.

● 24-082 Zdeňka (Č)

→ 350 m n./m.

Dne 21.11.1996 byl na 6.etáži lomu Čeřinka nalezen puklinovitý otvor propasťovité jeskyně, z níž po dalším odstřelu zbyla pouze cca 10 až 15 m hluboká propast s kratšími odbočkami. Současné ústí leží, při pohledu na S stěnu, šikmo vlevo dolů pod jeskyní Gabriela (24-030). První průzkum a dokumentaci vykonala ČSS ZO 1-12 „Hagen“ Mořina. Celková délka jeskyně je nyní asi 20 m.

● 24-083 Malá Jezerní jeskyně (Č)

→ 393 m n./m.

Jeskyně objevena dne 27.4.1998 L.Potyšem, R.Gaďůrkem a K.Fousem ve stěně 3.etáže ve V části Čeřinky. Sestávala ze 6 m dlouhé strmě ukloněné chodby, která 3 m pod úrovní etáže vstoupila do prostory s vodní hladinou. Speleopotápěčský průzkum (10.5.1998) stanovil hloubku jezera na 2,8 m. Další pokračování pod vodou bylo uzavřeno sedimenty. Okolní vrty zaznamenaly další zaplavené i suché prostory. Délka 15 m; denivelace 9 m. Průzkum provedla ČSS ZO 1-12 „Hagen“ Mořina. Jeskyně byla poté odtěžena.

 

V roce 1999 skupina „Krasová deprese“ provádí dokumentaci stávajícího stavu Severního překopu (Přibil 1999) a přitom je zaregistrováno dalších 7 komínů.

 

● 24-084 Kramlový komín (AV)

→ 373 m n./m.

Leží ve slepé odbočce Velké galerie (3.p) v blízkosti Trestaneckého lomu (zhruba pod památníkem trestanců). Na 20.metru chodby je ve stropě 4 m vysoká kaverna a v boku štoly je otvor do ukloněného puklinového komínu, který je vysoký 6 m a široký 2×0,5 m. Leží v jedné linii s jevy č.066, 025, 023 a 024. (20)

● 24-085 Macatý komín (AV)

→ 374 m n./m.

Nachází se ve Velké galerii, 84 m od Severního překopu směrem k Velké Americe nad čtyřmi pásy Neubauerových výztuží. Jeskyni tvoří 9 m dlouhá chodba s viditelným pokračováním k jihu sahající v komínovitém výchozu do výše 7 m nad počvu štoly. Na stejné poruše je vyvinut Pionýrský komínek (24-065). (21)

● 24-086 Trhlý komín (AV)

→ 374 m n./m.

Severní překop po 350 m (od Velké galerie) dosahuje místa, kde se do Podložního ložiska „zakusuje“ První svážná. V místě jejího odbočení je ve stropě vyvinuta rozsáhlá ukloněná trhlina, dosahující výšky 5 m při šířce 1,5 m. (22)

● 24-087 Pod svážnou (AV)

→ 374 m n./m.

V chodbě jdoucí ze Severního překopu k První svážné je v levé stěně 2,5 m vysoký komín s nuznou brčkovou výzdobou. Směrem zpět k Mořině je 7 m od tohoto jevu drobný zahliněný komínek sklonu 50°. (22)

● 24-088 U brzdy (AV)

→ 393 m n./m.

Ve štole 2.patra, která směřuje z První svážné k Půlnoční jámě, je na pravé straně v ostrém levotočivém záhybu zbytek zahliněného komína sklonu 65°, jehož výška činí 2 m. (22)

● 24-089 Daleký komín (AV)

→ 375 m n./m.

Komín vysoký 3,5 m, o průměru 1 m se nachází na 454.metru Severního překopu po levé straně. Strop komínu tvoří jílovitá výplň. (22)

● 24-090 Mokrý komín (AV)

→ 374 m n./m.

Leží v Severním překopu po levé ruce na 358.metru. Jeho výška je 1,5 m. V komíně byl během jedné z návštěv zaznamenán intenzivní skap. (22)

 

Dokumentace a pořizování podkladů pro novou speleologickou mapu důlněprůmyslového památkového komplexu Amerika (1:1000) prováděné skupinou „Geospeleos“ v letech 2002 až 2003 přináší do registru 28 zbývajících krasových jevů Amerik. Během této doby jsou proslaňovány stěny Velké a Malé Ameriky, Trestaneckého, Sovího, Pustého a Slunečního lomu, Nových Dvanáctek, Jedenáctek a Kamenska, zkrátka ke všem místům, kde je patrný nějaký otvor nebo jeho náznak. Některé zjištěné jevy však nejsou do evidence zahrnuty a to kvůli jejich nepatrným rozměrům (např. 5 lokalit ve stěnách Velké Ameriky). Kromě toho je zaevidováno 6 dalších „lokalit s přirozenými vchody“ v údolí Bubovického p. a okolních kopcích a také jedno torzo ve stěně Čeřinky.

 

● 24-091 Americké kapsy (AV)

→ 350 až 362 m n./m.

Ve zbytku bloku vysokoprocentních vápenců v Z stěně Velké Ameriky se nachází 8 jeskynních oken různé velikosti. Za zmínku stojí tři z nich. Nejjižnější portál (a) má rozměry 4×2 m, délka „chodby“ 3 m; nejníže položený portál (d) má míry 5×3 m, délku 4,5 m; dolní portál na severu (g) 4×2 m, délka 1,5 m. Všechny portály jsou ukončeny zahliněním. Jejich vzájemná komunikace pod „příkrovem“ sedimentů není vyloučena. Délkový úhrn je 13 m. (23)

● 24-092 Šikmá plocha (AV)

→ 388 m n./m.

V S stěně Velké Ameriky je ústí Tiché štoly (2.patro), která na svém 120.metru protíná šikmý komín, vysoký 10,5 m, profilu 3×0,5 m. Je vytvořen na mezivrstevní spáře. Směrem k povrchu je ukončen sedimenty. (24)

● 24-093 Apendix (AV)

→ 404 m n./m.

V J stěně vých. části Velké Ameriky se nachází zbytek štoly úrovně 1.patra. Dva metry za vchodem štola proniká do krasové dutiny značně zaplněné sedimenty. V nejvyšší části je dutina neprůlezným komínem spojena s povrchem (propad na hraně lomu). Celková délka je 5 m. Převýšení mezi propadem a dnem štoly činí asi 7 m. (24)

● 24-094 Minimální jev (AV)

→ 387 m n./m.

V SV rohu Velké Ameriky se nachází série tzv. Východních oken (2.patro) a z nich vycházející štola k býv. nákladišti „Kozolupy“ kladensko-nučické dráhy. Štola 18 m od hrany okna přetíná zkrasovělou poruchu s drobnou dutinou 1,2×1×0,4 m. Ve stěně kolem Východních oken jsou patrné další 4 drobné otvory blíže nezkoumaných dutin. (24)

● 24-095 Úzký komín (AV)

→ 376 m n./m.

Ústí komína je v levém rohu Tunelu, 8,5 m od portálu ve Velké Americe. Z počátečního průměru 1 m se záhy zužuje na 30 cm. Stoupá šikmo do výše minimálně 4 m. (24)

● 24-096 Kubov (AV)

→ 370 m n /m.

Nachází se v polovině výšky S stěny Velké Ameriky ve výrazné dislokaci, zhruba 20 m východně od okna Zadní svážné (Eskalátor) (4.p). Jeskyni tvoří jedna chodbička, dlouhá 1,3 m, ukončená sedimenty. (23)

● 24-097 Korýtko (AZ)

→ 380 m n /m.

Nachází se ve stropě a pravé stěně Velikonoční štoly 5 m od rozbočení z Jahodové štoly. Úzká puklina ve stropě přechází stropním „korýtkem“ do stěny štoly, kde téměř vodorovně pokračuje do minimální vzdálenosti 3 m. Tato chodbička je bez případného odstranění sedimentů neprůlezná. (6)

● 24-098 Za studánkou (AZ)

→ 378 m n /m.

Na konci S cípu Hagenovy štoly, přesněji 3 m od čelby, tedy 57 m od křížení se svážnou na druhé patro, přetíná štolu zkrasovělá porucha, na níž je vytvořen 1,2 m vysoký komín. (11)

● 24-099 Badyho zával (AZ)

→ 380 m n /m.

Na 22.metru Radiácké štoly od odbočení Ovčí štoly je vysypána výplň krasového komína. Od doby, kdy „povolily“ výztuže do 25.2.1995 bylo toto místo neprůchodné. Tehdy byl zával prokopán a část komína do výše 3 m obnažena. Šířka komína ve směru štoly je 2,5 m. Kdesi vysoko nad sedimenty bude patrně volná dutina. (4)

● 24-100 Na Doutnáči (D)

→ 400 m n./m.

Dva vchody této jeskyně se nalézají v J úbočí Doutnáče (kóta 433 m n.m.) v místě, kde les přechází od Z do křovinaté stepi (výskyt škrapů). Je založena na ukloněné vrstevní ploše (15°) 2 m pod terénem, který na svém průběhu rovnoběžně sleduje. Všemi směry je uzavřena zúženími a neprůleznými trativody. Také v této dutině byl nalezen hlínou zahrnutý kýbl. Že by jezevec? Délka činí 13 m.

● 24-101 Studniční propast (B)

→ 390 m n./m.

Dne 27.12.2001 byl S.Vaněčkem a J.Zapletalem nalezen „mastný flek“ vytaveného sněhu (10 cm, −4 °C), zhruba 350 m S od lomu Kamensko na svahu z plošiny Amerika do údolí U Mužíkových polí. Po odhrnutí suti se objevila propástka hluboká 5 m s úzkým pokračováním zahraženým kameny.

● 24-102 Rozpukaná díra (AZ)

→ 385 m n./m.

V J stěně Sovího lomu, 6 m nade dnem se otevírá těžbou poškozená nízká, po vrstvě stoupající prostora o délce 5 m. Od portálu Velikonoční štoly je vzdálena cca 15 m směrem k Velikonoční jeskyni (24-018). (5)

● 24-103 Soví budka (AZ)

→ 386 m n./m.

Ve výrazném výčnělku J stěny Sovího lomu je 7 m nade dnem úzké okno do 1,5 m dlouhé chodbičky s 3 m vysokým komínem. Velikonoční štola je odtud vzdálena cca 8 m směrem na V. (5)

● 24-104 Soví balkón (AZ)

→ 393 m n./m.

Ve V stěně Sovího lomu, zhruba v polovině její výšky, se nalézá okno o rozměrech 3,5×1 m se dvěma křížícími se chodbičkami. Celková délka je 7 m. (6)

● 24-105 Azurové komíny (AZ)

→ 400 m n./m.

Nachází se těsně pod lomovou hranou výběžku předsazené části S stěny Nových Dvanáctek. Jde o dva krasové komíny, vlastně jejich „seřízlá“ torza o výškách 4,5 a 5,5 m a průměrech 1×1,5 m. Vzdálenost mezi komíny je 10 m. (13)

● 24-106 Mrňavá jeskyně (AZ)

→ 397 m n./m.

Leží v S stěně Nových Dvanáctek, 13 m od SZ rohu lomu, 8,5 m pod lomovou hranou. Jde o 1 dutinu rozměrů 2,3×1,5×0,5 m ležící v těsné blízkosti poruchy vyplněné kalcitem. (13)

● 24-107 Pod Vlečnou jámou (AV)

→ 337 m n./m.

Otvírá se ve spodní části svážné Vlečné jámy, jdoucí ze závodu na 5.patro, 3 m za vchodem do Vodárny. Výška komínu činí 2,5 m, průměr v nejužším místě je 0,8 m. Je vytvořen na poruše vyplněné kalcitem. (16)

● 24-108 Přibraná jeskyně (AV)

→ 335 m n./m.

Na 230.metru Vodního tunelu od Velké Ameriky je v levé stěně krasová dutina o proporcích 3×2,7×1,2 m. Její pokračování je ukryto v sedimentech. (20)

● 24-109 Ve Skalce (SK)

→ 367 m n./m.

Jeskyně leží v S svahu ve východní části protáhlého hřbetu Skalka (389 m n.m.) 700 m ZJZ od Dubu 7 bratří, případně 400 m VJV od terénní stanice ČSOP „Školka“. Krátká chodbička jdoucí směrem k J se krátce za portálem dělí do 4 neprůlezných směrů. V roce 1984 zde Vojen Ložek prováděl biostratigrafické výzkumy, jak připomíná zářez před vchodem a jmenné synonymum „Vojenova“. Délka jeskyně je 3 m.

● 24-110 Za břízou (AV)

→ 371 až 384 m n./m.

Torzo jeskyně najdeme v SZ stěně Trestaneckého lomu v západní části zvané První hlína, vlevo dole pod Ptačí jeskyní (24-021). Skládá se z mnoha izolovaných dutin, dříve patrně spojených v jeden celek. V patě lomové stěny, tedy nejníže, je položen vchod „a“ do 1,5 m hluboké propástky. Největší dutina je za vchody „b“ a „c“; jde o 9 m dlouhou plazivku rovnoběžnou se stěnou lomu. Nejvýše položený vchod „i“ (13 m nad úrovní vchodu „a“) vede do 2 m dlouhé úžiny uzavřené sedimenty. Celkový úhrn délek všech dutin je 18 m. (17)

● 24-111 Mexická kapsa (AV)

→ 405 m n./m.

V SZ stěně Trestaneckého lomu, 2 m pod hranou lomu, vysoko nad Ústupovým předělem začíná velké okno (2×9 m), vyplněné sedimenty. Dutina je uvolněna do vzdálenosti 1,5 m za klenbu okna. V okolí je několik dalších sedimenty vyplněných dutin. (16)

● 24-112 Klencová jeskyně (AV)

→ 390 m n./m.

V JV rohu lomu Jedenáctky, 10 m pod hranou, je otevřena stoupající chodba profilu 1,5×1 m a délky 5 m. Na stěnách a stropě jsou četné krystaly kalcitu. Ve východní lomové stěně před vchodem je zasypaný náznak sestupného pokračování jeskyně. (16)

● 24-113 V závěru (AV)

→ 353 m n./m.

V Gotické štole, 28 m za zasypanou Přední svážnou (U Truhlárny) směrem k Novým Dvanáctkám je v pravé stěně 3 m vysoký komín. Jeho strop a zadní stěnu tvoří sedimenty; 6 m před ním přetíná štolu zahliněná porucha s kalcitovou výplní. (14)

● 24-114 Okap (AV)

→ 350 m n./m.

V býv. technologickém zázemí pod Přední svážnou (U Truhlárny) (tedy 4 m pod úrovní Gotické štoly) vyúsťuje v pravé stěně chodby (10 m od svážné) úzký vzestupný kanálek, dlouhý 3,5 m s profilem 0,4×0,6 m a neznámým pokračováním. V době mapování dne 22.12.2002 shledán souvislý přítok vody. I v suchém období (13.7.2003) pozorován intenzivní skap, jak z této chodbičky tak z blízkých puklin. V období mezi oběma pozorováními stoupla hladina vody v chodbě z 0,4 m na 0,7 m, zatímco 26.8.2003 již byla celá jímka bez vody. V prostoru nad Okapem se nachází areál závodu. (14)

● 24-115 Nad Hladkou (AZ)

→ 399 m n./m.

V nízkém pozůstatku V lomové stěny Starých Dvanáctek (zbytek zasypán popílkem) najdeme 4 m pod hranou jeskyňku o mírách 4×3×0,8 m s klesající neprůleznou chodbičkou k JV. (13)

● 24-116 V Černém lomu (AZ)

→ 380 m n./m.

Ústí Ovčí štoly do nálevky Černého lomu je postiženo zkrasověním, se kterým tehdejší dělníci „soupeřili“ pomocí výdřev. V současné době se nad zchátralou výdřevou nacházejí dva komíny výšky 2 a 3,5 m. Celá dutina, kterou štola vyúsťuje do lomu, má pak délku 7 m a šířku 4 m. (3)

● 24-117 Rozparek (AV)

→ 402 m n./m.

Nachází se 7 m pod lomovou hranou na samém začátku Gotické stěny Trestaneckého lomu vysoko nad portálem Salátů. Je založena na vertikální poruše směru 20°. Délka dutiny uzavřené sedimenty je 1,5 m. Vchod má rozměry 0,5×3 m. (18)

● 24-118 Puk (AV)

→ 402 m n./m.

Leží v Trestaneckém lomu, 6 m vpravo od jeskyně Rozparek (24-117). Dutina na výrazné vertikální poruše. Průstupná do vzdálenosti 2 m, pak je ukončena sedimenty. Vchod má rozměry 0,5×4 m. (18)

● 24-119 Ďůlek (AV)

→ 384 m n./m.

Jeskyňka je otevřena v Gotické stěně Trestaneckého lomu ve výrazném „břiše“ 50 m nad východním vjezdem do Vodní štoly. Rozměry vchodu 1×0,5 m; délka dutiny činí 1,5 m. Kořeny keře v hlinitém uzávěru napovídají spojitost s poruchou položenou o 4 m výše ve stěně. (18)

● 24-120 Nad Saláty (AV)

→ 343 m n./m.

Leží 3 m nad portálem Salátů (pata S stěny Trestaneckého lomu, 5.patro, největší portál). Je tvořena jedinou komínovitou prostorou 1,5×1×3 m. (18)

● 24-121 Pod Boubovou (D)

→ 370 m n./m.

Jeskyňka obydlená jezevcem nebo liškou se nachází v SSZ svahu masivu Boubová (430 m n.m.) zhruba 50 m (výškových) nad odbočením vozové cesty ze silnice Hostím – Bubovice (900 m po silnici od křižovatky nad Hostímí). Otvor najdeme v Z straně drobného skalního žebra. Zjištěná délka „doupěte“ jest 1,5 m.

● 24-122 Dubová jeskyně (B)

→ 322 m n./m.

Nachází se v prostoru mezi Chlumem a Kubrychtovou boudou v lese J od kóty 348 m n.m., zvané U soudného dubu. Vchod se nachází v menším skalním defilé otočeném k JJV. Jeskyni tvoří mělce uložené chodbičky o délce 37 m. Dále viz Zapletal, Kolčava a Vysoká (2003).

● 24-123 Opadaná jeskyně (B)

→ 293 m n./m.

Tři kapsovité chodbičky bez perspektivního pokračování navazující na sebe ve společném nízkém, ale protáhlém portále, lze nalézt 20 m od dřevěného můstku přes potok pod dolním stupněm Bubovických vodopádů směrem ke Kubrychtově boudě; zhruba 9 m nad potokem na levém břehu nad suťovým svahem v patě skalky. Dno prostor je tvořeno štěrkem, délkový souhrn činí 3 m.

● 24-124 Mezerník (Č)

→ 395 m n./m.

Nastřelená strmě stoupající jeskynní chodba bez stropu se nachází v S stěně lomu Čeřinka mezi jeskyněmi Arnoldka a Čeřinka, 68 m od horního vchodu do Arnoldky. Jev tvoří trhlina stoupající lomovou stěnou ze 3.etáže po lomovou hranu s hlinitým svahem na dně. Průměrná hloubka trhliny je 4 m, šířka 1 m a úklonná délka dosahuje 15 m.

● 24-125 Korkový komín (AV)

→ 335 m n./m.

Ve vzdálenosti 26 m od cihelné stěny chránící Vodárnu pod Vlečnou jámou před nezvanými návštěvníky se v pravé stěně a stropě Vodní štoly (5.p, směrem k Trestaneckému lomu) nachází komínovitá dutina ve výšce 1,5 m vyplněná sedimenty světlých odstínů. Z boku štoly pak vychází neprůlezná puklina bez výplně. Převýšení dutiny činí 2 m. (16)

● 24-126 Nad Královou studní (B)

→ 375 m n./m.

Ve skalním žebru 120 m V od nápadné izolované skály, která ční v ostrožně Dřínové hory nad Kubrychtovou boudou, se nachází drobná větvící se chodbička o souhrnné průlezné délce 3 m. Při chodbičce jsou ještě další 2 malé portálky. Pokračování dutin jsou pečlivě „zastlána“ listím.

 

5. Perspektiva a závěrečné poznámky

Z pohledu speleologické perspektivy a „naděje“ na případné další objevy v oblasti Amerik jsou na „předních pozicích“ jeskyně lomu Kamensko. Další možnosti lze hledat u lokalit Marná snaha, Martiho studna nebo Velikonoční jeskyně. Všechny zmíněné jsou součástí severního křídla antiklinály Amerik, které obecně dosahuje vysokého stupně zkrasovění (linie Rybízový lom – Kamensko). V jižním křídle je v této „pozici“ Deštivá jeskyně a okolí, propástka Za břízou (a), případně úžiny Únorové propasti. Další dutiny je možné očekávat ve štolách uzavřených za závaly, jako je především Přípravná chodba v Malé Americe (AZ – 4.p), Ovčí štola (AZ – 3.p), či Severní překop (AV – 2.,3.p). Dochované informace hovoří o problémech s těžbou v krasových hlínách ve Druhé svážné právě na Severním překopu. Přístup k této štole je však znemožněn nepěkně vyhlížejícím závalem. Dokladem zkrasovění v této části můžou být 3 mělké propadliny S od Slunečního lomu (PP Lom u Kozolup), z nichž v jedné z nich stojí osamocená hrušeň. Jedná se opět o severní křídlo antiklinály Amerik. V budoucnu je možné čekat objevy také během těžby v lomu Čeřinka a věřme, že budou včas dokumentovány a nenastanou okamžiky známé z dob Jaroslava Petrboka, který vzpomíná, že: „...v lomu zvaném Amerika byla kdysi pěkná jeskyně s velkou bránou, avšak vše bylo lomem zničeno, aniž někdo byl vůbec o této jeskyni uvědoměn.“

Na konec je třeba upozornit na existenci mělkých nálevkovitých depresí na svazích a hlavně plochých vrcholech zdejších kót, zejména na Doutnáči, Boubové, Skalce a Velké hoře. Dosahují hloubek do 2 m a průměrů od 3 do 20 m. Chybík (1956) některým přisuzuje krasový původ. V rokli V Ohnišťatech na SZ svahu Boubové se nachází dlouhý a až 2 m hluboký převis. Výše ve skalách pak stopy po krasovění obydlené domorodým živočichem. Někteří pamětníci také tvrdí, že za války byla v hlubinách Boubové zahájena podzemní těžba vysokoprocentních vápenců, ale to už jsme v úrovni pověstí.

K mapování bylo užito četných dobových plánů lomů a měřických pomůcek, jako např. elektrooptický dálkoměr, či závěsný kompas. Jednotlivé mapky byly navzdory technickému vývoji kresleny ručně tuší, pouze za popis je nutno vděčit počítači a disperznímu lepidlu. Přesnost mapování odpovídá měřítku 1:200. Na průzkumných a dokumentačních pracích v terénu se podíleli především David Kaifoš, Jakub Kerhat, Lukáš Němeček, Martin Máca Přibil a další členové ČSS ZO 1-05 Geospeleos a Společnosti Barbora – společnosti pro zachování důlních a průmyslových památek, za což jim tímto děkuji. Bez nich by nebylo možné tuto práci provést. Nezanedbatelný dík také patří společnosti Lomy Mořina spol. s r.o.

 


Literatura: